Madrid - Každý rok se dostane do světových oceánů zhruba osm milionů tun plastů, tvrdí časopis Science. Podle některých studií tak bude v roce 2050 v oceánech více tun plastů, než kolik tam bude tun ryb. Vědci, vynálezci i někteří politici se proto snaží tuto ekologickou katastrofu zabrzdit.
Před šesti lety mapovala světové oceány španělská expedice Malaspina, která zjišťovala vliv globálního oteplování na mořské živočichy. Mladý vědec Andrés Cózar z Cádizské univerzity, který zkoumal vzorky mikroorganismů z této výpravy, ale zjistil ještě něco jiného. Při každém z testů z nejrůznějších částí světových oceánů i z oblastí vzdálených tisíce kilometrů od pobřeží narazil ve vzorcích na mikročástečky plastů.
"Obsahují koktejl škodlivých látek, jejichž působení je těžké odhadnout," cituje Cózara španělský list El País.
Při dlouhodobém působení slané vody a slunce se plasty v mořích rozpadnou na drobné úlomky, které si pak mořští živočichové pletou s potravou. Tyto plastové částečky mohou obsahovat jedovaté látky jako je DDT, polychlorované bifenyly či rtuť, které se pak přes ryby a jiné mořské živočichy dostanou v potravním řetězci až k lidem, přímo na jídelní stůl. Nejvíce plastů v moři pochází z Číny, Indonésie a Filipín. Že bude už za několik desítek let ve vodě více plastů než ryb, tvrdí Nadace Ellen MacArthurové.
V posledních letech se v oblasti plastových odpadů v mořích zintenzivňují výzkumy a téma se daří více dostávat do obecného povědomí. Na negativní důsledky špatného nakládání s odpady upozornili novináři například začátkem roku, kdy se u německého pobřeží našlo 13 mrtvých velryb. Jejich žaludky byly plné plastů, a i když to nebyla příčina jejich smrti, je nález podle ekologů alarmující.
Chytrý studentský nápad
V čištění oceánů se chce angažovat i nizozemský student leteckého inženýrství Boyan Slat. Na vývoj technologie, která by dokázala plastový odpad vysbírat, už ve veřejné sbírce shromáždil přes dva miliony eur (54 milionů Kč). Záměrem Slatovy formy The Ocean Cleanup je odstranit za deset let ze severního Pacifiku skoro polovinu plastů.
Princip Slatova vynálezu spočívá ve využití mořských proudů. Zatímco ostatní sbírají plasty v mořích pomocí lodí brázdících oceány, Slat postavil svůj projekt na existenci plastových ostrovů, které vznikají prouděním vody.
Už letos v létě by měl být projekt odzkoušen u pobřeží Nizozemska, asi 23 kilometrů od Haagu. V moři bude postavena bariéra ve tvaru písmene V, na níž se zavěsí síť. Do ní by měl mořský proud přinášet plastový odpad.
Po odzkoušení hodlá společnost The Ocean Cleanup do roku 2020 postavit větší, až 100 kilometrů dlouhou bariéru mezi Havajskými ostrovy a Kalifornií. Díky ní chce do deseti let vyčistit polovinu velkého pásu odpadků, takzvaného Great Pacific Garbage Patch.
