Madrid - Poté, co mu bylo kvůli nedovoleným odposlechům zakázáno vykonávat jedenáct let praxi, slaví španělský soudce Baltasar Garzón vítězství ve druhém ze tří procesů, k nimž ho pohnali jeho nepřátelé.
Soud v Madridu totiž odmítl stanovisko žaloby, podle které Garzón pátráním po obětech hromadných poprav z časů generála Franciska Franka porušil zákon o amnestii z roku 1977. Vyšetřování zločinů frankistické éry je totiž podle madridských soudců "právně obhajitelné".
Garzón začal v roce 2008 pátrat po osudech desetitisíců Španělů, kteří zmizeli ať už během občanské války z let 1936-1939, či poté, co Franco dobyl Madrid a nastolil v celé zemi diktaturu.
Celkový počet obětí na straně španělských republikánů se odhaduje na nejméně 600 tisíc osob. Většina z nich byla popravena, ať již zastřelením, či v případě "prominentnějších" vězňů pomocí garoty, železného kruhu, který odsouzenci rozdrtil hrtan.
Za vlády levicového premiéra Josého Luise Zapatera bylo v zemi odhaleno hned několik masových hrobů. Podle španělské pravice však identifikace ostatků "odkrývá staré rány" a nijak nepřispívá k vnitřnímu usmíření v rámci národa, po dlouhá léta rozděleného na republikány a stoupence falangy a katolické církve.
Za občanské války docházelo k popravám na obou stranách, v masovém měřítku k nim ale přistupovaly především frankistické jednotky. Ty na podzim roku 1936 kupříkladu postřílely v estremadurském Badajozu 5000 zajatých republikánů, zčásti v místní býčí aréně.
Ke stejnému masakru došlo o rok později v Málaze, kde republikáni nejdříve postříleli 250 stoupenců falangy poté, co městskou tržnici bombardovalo Frankovo letectvo a zabilo desítky civilistů. Když pak přístav dobyli nacionalisté, Italové, kteří tvořili součást frankistické koalice, jen přihlíželi, jak falanga popravuje 2000 zajatých republikánských bojovníků.
Velké publicity se dostalo případu básníka Federika Garcíi Lorky, kterého falangisté zastřelili poblíž jihošpanělské Granady. Ačkoliv se již podařilo najít hrob, kde Lorka ještě s několika dalšími republikány leží, jeho příbuzní zatím k exhumaci nedali povolení.
V taláru až v důchodovém věku
Garzónovi, který proslul mimo jiné tažením proti někdejšímu chilskému diktátoru Pinochetovi, ale také vyšetřováním protiteroristických jednotek GAL, ustavených socialistickou vládou premiéra Gonzáleze, hrozí ještě třetí soud.
Žaloba mu tentokrát předhazuje, že přijal úplatek, byť v podobě honoráře, od americké univerzity, na které měl před lety přednášku.
Podstatnější ovšem je, že svou praxi bude moci šestapadesátiletý soudce začít znovu vykonávat až v důchodovém věku, protože minulý měsíc rozhodl španělský nejvyšší soud o tom, že nařízením odposlechů telefonických rozhovorů mezi podnikateli napojenými na dnes vládní Lidovou stranu a jejich advokáty porušil zákon.
Garzón se hájil tím, že odposlechy byly nezbytné pro získání důkazů o korupci na nejvyšších žebříčcích hierarchie lidovců.
