Láhaur (Pákistán) - Asia Bibiová strávila posledních osm let na samotce ve vězení. Hrozil jí přitom ještě horší trest, poprava. Bibiová totiž drží v Pákistánu jedno smutné prvenství. V roce 2010 byla coby první žena odsouzena k trestu smrti na základě přísných zákonů o rouhání.
Sedmačtyřicetiletou křesťanku obvinili ostatní vesničané, že v hádce se sousedkami urazila proroka Mohameda. K popravě ale nakonec nedošlo.
Tento týden soud rozhodl, že namísto popravy se Bibiová dostane na svobodu. "Nemohu uvěřit tomu, co slyším. Půjdu teď ven? Opravdu mě pustí?" divila se v telefonním rozhovoru s agenturou AFP. Sama se přelíčení nezúčastnila.
Pakistani Christian woman Asia Bibi wins Supreme Court appeal against blasphemy conviction after almost eight years on death row https://t.co/qxwTQKnVaF
— CNN International (@cnni) October 31, 2018
Podle hlavního soudce může být žena propuštěna v podstatě okamžitě. "Tolerance je základním principem islámu," zdůvodnil své rozhodnutí Saqib Nasir, předseda tříčlenného panelu, který Bibiovou osvobodil. Poznamenal, že muslimská víra nespravedlnost a utlačování odsuzuje.
Žena obvinění z rouhání od začátku odmítala. Podle ní ji sousedky křivě obvinily kvůli dávnému sporu o poničený majetek.
Co se tehdy stalo?
Bibiová, její manžel Ashiq Masih a pět dětí, z nichž dvě měl Masih z předchozího manželství, byli jedinou křesťanskou rodinou v celé vesnici. I proto oba manželé zastávali nepříliš prestižní pozice. Masih pracoval jako stavební dělník a jeho negramotná manželka si přivydělávala na poli. Lidé z okolí Bibiovou ještě před zatčením údajně opakovaně přemlouvali, aby konvertovala k islámu.
Bibiová se však v červnu 2009 během sběru ovoce dostala do sporu se skupinou žen kvůli nádobě na vodu. Ženy ji obvinily, že nádobu už nemohou používat, protože se jí ona coby nemuslimka dotkla, a tak ji pro ostatní znečistila. Následně Bibiovou nařkly, že v odpovědi na jejich výtky natřikrát urazila proroka Mohameda.
Bibová se pak údajně během následného bití sama přiznala k rouhačství. Policie ji zatkla a vsadila do vězení.
Příbuzní Bibiové, její manžel a děti, museli před hněvem sousedů utéct a schovat se, protože jim lidé z okolí vyhrožovali smrtí.
"Říkají, že si to s námi vyřídí, pokud se k nám dostanou. O nás teď ví každý, takže se s dětmi ukrýváme - jednou tady, jindy na jiném místě. Nedovoluji jim vycházet ven, kdokoliv jim může ublížit," svěřil se v roce 2010 britskému serveru BBC Masih.
Už tehdy se obával, že i kdyby jeho manželku nakonec propustili z vězení, hrozilo by jí lynčování a smrt. "Nikdo ji nenechá žít. Mulláhové (vykladači islámu, pozn. red.) říkají, že až vyjde ven, tak ji zabijí."
Úřady se bojí protestů
Celý případ ve své době a i dnes vzbuzuje rozhořčení hned na několika frontách. Tehdy byli pobouřeni hlavně křesťané po celém světě. Za propuštění Bibiové orodovala řada petic a veřejně se za ni postavil i papež Benedikt XVI.
Oproti tomu radikální muslimové, včetně některých sousedů Bibiové, volali po popravě. Úřady se proto nyní oprávněně bojí, že dojde k novým protestům. A Bibiové, která unikla trestu smrti, půjde zřejmě i dál o život.
Média naznačují, že se žena i s rodinou pravděpodobně přestěhuje mimo hranice Pákistánu. V nebezpečí ale mohou být i soudci, kteří trest pro Bibiovou nyní zvrátili. K osvobozujícímu rozsudku dospěli už před třemi týdny, ale kvůli obavám z možných následků jeho zveřejnění odložili.
"Nejvyšší soud v Pákistánu musí být oceněn za to, že dodržel zákony země a nepodlehl žádnému tlaku," nechal se nicméně slyšet právník Bibiové Saiful Mulook.
A první výhrůžky na adresu soudců už padly. Agentura Reuters upozornila, že osvobozující rozsudek odsoudili podporovatelé islamistické politické strany Tehríke Labajk (TLP), která byla založena právě kvůli prosazování zákonů o rouhání. Zablokovali několik ulic ve větších městech a zaútočili kameny na policisty v Láhauru, metropoli provincie Paňdžáb.
"Patron TLP Muhammad Afzal Qadri vydal edikt, který říká, že hlavní soudce a všichni, kdo nařídili propuštění Asie, si zaslouží smrt," potvrdil mluvčí strany Ejaz Ašráfí.
Už v roce 2011 byli kvůli tomu, že podpořili odsouzenou Bibiovou, zavražděni nejméně dva lidé na významných postech. Ministr pro menšiny a také guvernér.
Zákony o rouhání
Pákistánské zákony o rouhání hrozí trestem smrti každému, kdo urazí islám, a podle hlasů kritiků se v rukou Pákistánců staly nástrojem pro perzekuci náboženských menšin.
Terčem útoků se v posledních letech stala i křesťanská minorita, která tvoří 1,6 procenta obyvatelstva. Kromě Láhauru žije řada křesťanů například v Karáčí nebo ve Faisalábádu a křesťanské vesničky jsou po celém Paňdžábu. Hlavně na venkově přitom křesťané patří k nejníže postaveným Pákistáncům na společenském žebříčku.
Rozsudky ohledně rouhačství většinou vynášejí soudy nižší instance a není výjimkou, že je soudy vyšší instance následně zruší nebo pozmění. Jenže i pouhé nařčení z rouhačství může vést k lynčování davem, nebo dokonce smrti z rukou radikálních muslimů.
Server BBC připomíná, že zákony vztahující se k náboženství podědil Pákistán ještě z dob britské nadvlády. V 80. letech minulého století byly nicméně rozšířeny a doplněny právě o případy rouhání.
