Brusel - Dostávat peníze za to, že člověk jezdí do práce, to zní až příliš dobře.
Zaměstnavatelé v Belgii, Nizozemsku a ostatních evropských zemích ale skutečně začínají odměňovat pracovníky, pokud se dopravují do práce na kole. A tento systém je v Evropě stále populárnější.
Zaměstnanci-cyklisté dostávají za každý kilometr, který na kole ujedou, určitou finanční částku. Cílem je podpora ochrany životního prostředí, přičemž tento způsob dopravy znamená současně i zdravější životní styl.
V Belgii dostávají lidé jezdící do práce na kole 20 evropských centů za každý ujetý kilometr, v Nizozemsku je to 15 centů. Britští cyklisté si mohou přijít na 20 pencí za každou ujetou míli (1,6 km).
V žádné ze zmíněných zemí nejsou tyto částky nijak daněny.
Zájemců přibývá
V Belgii - v zemi Eddyho Merckxe, pětinásobného vítěze Tour de France a Giro d'Italia, kde je jízda na kole velmi populární - ze statistik ministerstva financí vyplývá, že v loňském roce se do tohoto systému zapojilo více než 270 000 lidí.
Před pěti lety jich bylo pouze 140 000. Ti, kdo jezdí v Belgii do práce na kole, si tak loni vydělali 43 milionů eur.
"Zvyšující se ceny ropy a ekologická uvědomělost přivedly více cyklistů na silnice," říká Dieter Snauwaert z Vlámského cyklistického svazu, který koordinuje systém dojíždění do práce na kole ve vlámsky mluvící části Belgie.
Jedním z nejúspěšnějších firemních proponentů tohoto systému je belgický supermarket Colruyt, který ho přijal před čtyřmi lety. V současné době je do něho zapojeno 2100 jeho zaměstnanců.
Colruyt dává svým lidem, kteří bydlí do vzdálenosti sedm kilometrů od svého pracoviště, kolo a zajišťuje dále jeho údržbu.
Mluvčí společnosti Victor De Meester říká, že zaměstnaci jsou díky tomuto pohybu zdravější, čímž však výhody pro firmu nekončí.
Další etapa: elektrické kolo
"Čím více lidí jezdí do práce na kole, tím méně parkovacích míst musíte nabízet. Není snadné rozšiřovat parkoviště, zvláště je-li v městské části," říká.
Colruyt, který má více než 22 000 zaměstnanců, se nyní zaměřuje také na ty z nich, kteří to mají do práce dál než jen sedm kilometrů, a nabízí jim elektrická kola, aby dokázali urazit i větší vzdálenosti.
"Naším cílem je získat do roku 2015 pro tento záměr aspoň 400 našich zaměstnanců, ale vzhledem k reakci je to možná příliš nízký odhad," myslí si De Meester.
Přesvědčení supermarketu, že zaměstnanci, kteří jezdí do práce na kole, jsou zdravější než jejich kolegové, kteří tak nečiní, má oporu ve výzkumu provedeném nizozemskou organizací TNO.
Ta zjistila, že zaměstnanci dojíždějící na kole, stráví doma kvůli nemocem ročně v průměru o jeden den méně než ti, kteří používají jiné dopravní prostředky.
Kdyby počet nizozemských pracovníků, kteří jezdí do práce na kole, stoupl jen o jedno procento, nizozemští zaměstnavatelé by ušetřili ročně 27 milionů eur, konstatuje TNO.
