Washington - Je to případ, který zaměstnává hordy právníků, soudy dvou zemí, vlády USA a Španělska i úřady státu Florida.
Jde v něm o zlatý a stříbrný poklad ze španělské galeony, jehož hodnata činí 500 milionů amerických dolarů, a o obraz v ceně 20 milionů dolarů, který namaloval slavný impresionistický malíř Camille Pissarro.
Nemalou roli tu také hrají staré křivdy, které všechny zúčastněné strany ovšem vnímají jinak.
Tento příběh je tak pozoruhodný, že figuruje i v tajných depeších amerického ministerstva zahraničí, které zveřejnil server Wikileaks. Zaujal samozřejmě i světový tisk, například britský Guardian, španělský El País i The New York Times.
Podstatné je především to, že Wikileaks svým krokem tento již tak mimořádně složitý soudní spor o 19 tun stříbrných a zlatých mincí ještě více zkomplikovaly.
Nuestra Señora de Las Mercedes nebo Black Swan?
Vše začíná v roce 1804, kdy se u portugalského pobřeží potopila jedna španělská galeona naložená zlatem a stříbrem.
Pak následuje časový skok a rok 2007, kdy americká společnost Odyssey Marine Exploration objevila vrak zmíněné galeony a vyzvedla její zlatý a stříbrný náklad. Svým činem rozlítila španělskou vládu, která žádá vydání tohoto pokladu a domáhá se ho soudní cestou.
Argumentuje tím, že se jedná o galeonu Nuestra Señora de Las Mercedes, která se v roce 1804 vracela z Jižní Ameriky. Nedaleko portugalského Algarve ji však napadly čtyři lodě britského Královského loďstva a potopily ji.
Majitelé Odyssey Marine Exploration ale vrak s obrovským pokladem, který nalezli, označují za neidentifikovaný. Dali mu proto pouze kódové jméno Black Swan.
Vraťte Pissarrův obraz a my pomůžeme
Tady se příběh už začíná zamotávat. Americká firma Odyssey je registrována na Floridě, kde platí daně. Floridské úřady přirozeně považují nároky Španělska za neopodstatněné. Americké ministerstvo spravedlnosti se ale přiklonilo k názoru Madridu.
Americké ministerstvo zahraničí, v jehož čele stojí Hillary Clintonová, v roce 2009 dokonce prostřednictvím svého velvyslance v Madridu Španělům nabídlo následující řešení: Vraťte americkému občanu Claudu Cassirerovi obraz od impresionisty Camilla Pissarra a my vám pomůžeme v soudním sporu se společností Odyssey Marine Exploration.
Claude Cassirer je potomkem bohaté německé Židovky Lilly Cassirerové, jež odešla ze třetí říše. Musela však nacistům za směšnou cenu odprodat svůj majetek, mimo jiné i zmíněný obraz.
Dostala za něj pouhých 900 marek, jeho nynější cena se však odhaduje na 20 milionů dolarů. Dílo později koupil baron Heinz Heinrich Thyssen-Bornemisza a jeho uměleckou sbírku nakonec získala španělská vláda a postavila pro ni v Madridu muzeum. Tam nyní Pissarrův obraz visí.
Španělé ale odmítli oba případy spojit. Prohlásili, že dílo bylo koupeno v dobré víře a že je z právního hlediska vlastní nadace. Madrid tedy v této záležitosti nemůže prý nic dělat.
Federální vláda nás poškodila
K žalobě španělské vlády na firmu Odyssey se mezitím přidali i 249 potomků námořníků galeony Nuestra Señora. Soud v Atlantě, který při řešil, rozhodl ve prospěch Španělska.
Odyssey se ihned odvolala a spor tedy pokračuje u apelačního soudu. Tajné depeše amerického ministerstva zahraničí jí však poskytly nový argument.
Její právníci na základě těchto telegramů již podali minulý týden soudu stížnost s tím, že americká federální vláda je podjatá a že do případu skrytě zasahovala.
Čtyři kongresmani z Floridy v této souvislosti vyzvali americkou ministryni zahraničí Hillary Clintonovou a ministra spravedlnosti Erica Holdera, aby hledače pokladů z Odyssey Marine Exploration veřejně podpořili.
Americké federální úřady však zarputile mlčí. Obávají se, že to je pouze první z mnoha podobných případů, které budou kvůli tajným informacím, jež zveřejnil server Wikileaks, následovat.
