Moskva - Pozdvižení, které ve Spojených státech vyvolal zveřejněním tajných diplomatických depeší server WikiLeaks, je více než pochopitelné. Některé výroky amerických diplomatů pronesené na adresu špičkových politiků bude totiž Washington svým partnerům ve světě jen těžko vysvětlovat.
K těm nejbrizantnějším patří tvrzení, že Rusko je "opravdovým mafiánským státem" zkorumpovaným odshora až dolů. O všeobecné korupci ve strukturách Kremlu mluví ve svých zprávách mimo jiné americký velvyslanec v Moskvě John Beyrle.
V další části diplomatické pošty se zase objevilo obvinění, že ruský premiér Vladimír Putin věděl, tehdy ještě ve funkci prezidenta, o připravované vraždě někdejšího agenta KGB Alexandera Litviněnka.
V populárním pořadu moderátora Larryho Kinga vysílaném ještě před zveřejněním posledních tvrzení o "zkorumpovaném mafiánském státě" zareagoval Putin na jiný únik informací, podle nichž je Rusko řízeno tajnými službami, velmi asertivně.
Na výrok přisuzovaný americkému ministru obrany, podle kterého "demokracie v Rusku zmizela" a stát řídí "oligarchie ovládaná tajnou službou", odvětil, že Spojené státy nemají právo zasahovat do vnitřních záležitostí jiných zemí.
Úplatek jako povinná daň
A to ještě Putin nevěděl o Beyrleho depeši.
"Systém v Moskvě je založen na úřednících vydělávajících velké peníze. Vládní byrokraté, FSB (Federální bezpečnostní služba), MVD (ministerstvo vnitra), policie a prokuratura přijímají všichni úplatky.... od nižších pater (mocenských struktur) až úplně nahoru," napsali Beyrlehoho lidé. "Gubernátoři shromažďují peníze založené na úplatcích, jako by se jednalo o daně."
Vážná obvinění proti Kremlu vznesl v rozhovoru s americkými diplomaty také španělský prokurátor José González, který vyšetřuje případy ruských gangsterů a mafiánů působících ve Španělsku.
"Člověk nedokáže rozeznat aktivity vlády a organizovaného zločinu," řekl letos v lednu na schůzce s Američany.
Případ Litviněnko
Jak vyplynulo z diplomatické pošty zveřejněné WikiLeaks, náměstek americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové, Daniel Fried, zase vyslovil pochybnosti nad tím, že by ruští agenti "mohli během akce, při níž byl zavražděn Litviněnko, operovat bez vědomí Putina".
V další depeši z americké ambasády v Moskvě se ve stejném duchu tvrdí, že je "vysoce nepravděpodobné", že by Rusko kdy vydalo agenta tajných služeb Andreje Lugového, který je hlavním podezřelým v případu Litviněnkovy vraždy. Požívá totiž ochranu "nejvyšších míst včetně Putina".
Podezření, že Kreml zatajuje okolnosti Litviněnkovy smrti vyslovili také pracovníci amerického konzulátu v Hamburku. Německá policie chtěla v roce 2006 prozkoumat letoun, kterým cestoval do Moskvy další bývalý agent KGB Dmitrij Kovtun, ruský Aeroflot ale na poslední chvíli inkriminovaný stroj zaměnil za jiný.
Kovtun se předtím setkal s Lugovým, jenž podle všeho zapříčinil Litviněnkovu smrt, když jej v jednom londýnském hotelu vystavil působení radioaktivního polonia. To podle všeho Lugovému předal v bezpečnostní schránce právě Kovtun, za kterým se při jeho cestě zpět do Ruska táhla "radioaktivní stopa".
