"Když jste milion mil daleko od Země, nelze někoho jen tak vyslat, aby něco opravil," říká Mike Menzel, šéf týmu inženýrů, kteří na teleskopu pracovali. "Nebudeme mít žádný druhý pokus."
Největší část vesmírného dalekohledu tvoří štít, který bude aparáty chránit před teplem slunečního záření. Měří asi 21 metrů na délku a 14 metrů na šířku, což je srovnatelné třeba s tenisovým kurtem. V pondělí vědci z agentury NASA začali s jeho napínáním. Samotná raketa Ariane 5, která teleskop do vesmíru vynesla, měří v průměru "jen" 5,4 metru.
"Abychom teleskop do rakety naložili, museli jsme ho poskládat jako origami. A právě to bude nejtěžší část celé naší mise: rozložit pak teleskop ve vesmíru," popisuje Alphonso Stewart, který bude celý proces hlídat.
Start proběhl 25. prosince bez problémů a teleskop se po 27 minutách letu osamostatnil, aby zamířil ke svému cíli. Zdárně se také rozvinuly sluneční panely, které zajišťují zásobování energií, a dalekohled během prvního dne a půl překonal oběžnou dráhu Měsíce. Dostal se tam více než dvakrát rychleji než kdysi mise Apollo 11.
Postupné rozbalení
Cíl observatoře leží v druhém Lagrangeově bodu (L2), kde se vyrovnávají gravitační vlivy Země a Slunce. Tam ale teleskop Jamese Webba doputuje až 29 dní po startu, a než se tak stane, musel být plně rozbalen. To se podařilo v pondělí večer.
Teleskop už dříve rozvinul zmíněný sluneční štít, který tvoří pět na sebe položených membrán. Ty se ale ještě musely správně napnout a oddělit od sebe. Vědci tento krok, který označují za velmi choulostivý, původně plánovali na minulou sobotu. Nakonec se akci rozhodli odložit kvůli oslavám Nového roku a také proto, aby si zkusili, jak se teleskop ve vesmíru chová.
"Nic, co jsme se naučili během simulací na Zemi, není tak dobré jako zkoumání observatoře za pochodu," vysvětluje Bill Ochs, projektový manažer z NASA. "Teď nastal čas na to, abychom využili příležitosti a dozvěděli se všechno, co jen můžeme, o jejím základním fungování. Až poté učiníme další krok."
To ensure that #NASAWebb is in prime condition for its next major step, our team has decided to focus today on learning more about how Webb behaves in space. Sunshield tensioning has been moved to no earlier than tomorrow, Jan. 3. https://t.co/o5ZvSXdXZV #UnfoldTheUniverse pic.twitter.com/dY8Oi5U1tv
— NASA Webb Telescope (@NASAWebb) January 2, 2022
Inženýři ale minulou neděli zaznamenali také drobné problémy. Solární panely teleskopu nevyráběly tolik energie, kolik očekávali, a museli proto lehce upravit jejich nastavení. Druhý problém se týkal motorků, které mají na starosti rozvinutí a napnutí samotného slunečního štítu. Jejich teplota byla vyšší, než vědci očekávali, a řídicí středisko proto mírně upravilo natočení teleskopu vůči Slunci, aby jim zajistilo dostatečné chlazení.
Až bude štít plně funkční, ochrání teleskop od tepla ze Slunce, Země i Měsíce, a zařízení tak vydrží teploty od minus 235 stupňů Celsia do plus 125 stupňů.
Teprve po několikadenní přípravě štítu se začne upravovat optika teleskopu, tedy té části, kvůli které observatoř do vesmíru letěla.
Zájemci mohou aktuální dění sledovat na webových stránkách, které NASA pro misi vytvořila. Ukazují, jak vzdálený je teleskop od Země i své cílové destinace, jak moc je rozbalený i jak vysoká nebo naopak nízká je okolní teplota.
Život na jiné planetě
Ke konci ledna by teleskop Jamese Webba měl dorazit do druhého Lagrangeova bodu. Následovat bude několik měsíců velmi jemných kalibrací - bude se muset kompletně nastavit chlazení a všech 18 jednotlivých dílů zrcadla tak, aby vytvořily dokonalý povrch.
Teprve potom může teleskop začít zkoumat vesmír, první fotografie by měly být dostupné v polovině roku. Jeho mise bude trvat pět až deset let a měla by vědcům odhalit, jak vesmír vypadal téměř před 14 miliardami let, v době, kdy se formovaly první galaxie.
Dohlédne tak skoro do dvakrát větší minulosti než jeho předchůdce Hubbleův teleskop. Ultrafialové a viditelné záření, které první objekty ve vesmíru vydávaly, se totiž s jeho postupným rozšiřováním proměnilo a dnes je možné ho detekovat jako infračervené záření, které je pro lidské oko neviditelné.
Teleskop Jamese Webba je zkonstruovaný tak, že právě toto záření vidí s bezprecedentní jasností a ostrostí. Zařízení je dokonce tak citlivé, že by zaznamenalo tepelnou stopu včely na vzdálenost Měsíce.
Kromě toho bude teleskop zkoumat i vzdálené galaxie. Vědci chtějí observatoř použít ke sledování planet a dalších vesmírných těles, aby mohli jejich původ a vývoj srovnat s tím naším. Webbův teleskop tak může najít planety, na kterých by se mohl nacházet život.
