Vypudit jádro. Rakousko zakáže elektřinu z Temelína

Radim Klekner Radim Klekner
20. 4. 2012 11:00
Ekologové uspěli. Donutili vládu, aby zakázala dovoz elektrické energie z jádra
Kolik elektřiny z jádra Česko vyváží do Rakouska, nikdo nezjistí.
Kolik elektřiny z jádra Česko vyváží do Rakouska, nikdo nezjistí. | Foto: Archiv Jaderné elektrárny Temelín

Vídeň - Podíl elektřiny pocházející z atomových elektráren představuje jen zlomek celkového energetického mixu v Rakousku. Tamní ekologické organizace přesto přiměly vládu ve Vídni, aby se zavázala k přijetí zákona nařizujícího povinné osvědčení o původu elektrické energie, s níž se v zemi obchoduje.

Slibují si od toho, že napříště bude rakouskými rozvodnými sítěmi protékat jen elektřina z "nejaderných" zdrojů.

"Příslušný zákon bude přijat v souladu s evropským právem tak, aby mohly být dodrženy lhůty stanovené dohodou mezi vládou, ekologickými organizacemi a zástupci energetického průmyslu," řekl Aktuálně.cz mluvčí úřadu spolkového kancléře Nedelko Bilalic.

Dohoda mezi ekology, energetiky a kancléřským úřadem říká, že domácnosti budou certifikovanou elektřinu odebírat počínaje 1. lednem příštího roku. Pro rakouský průmysl to má platit s dvouletým zpožděním.

Technologicky není samozřejmě možné odlišit, zda sítí protéká proud vyrobený v jaderné, tepelné či větrné elektrárně. Česko, které Rakušanům prodává blíže nezjištěné množství elektřiny z Temelína a Dukovan, bude ale napříště přinejmenším přinuceno opatřovat prodané megawatthodiny certifikáty.

"Je to velký úspěch, jaderný proud bude jednou provždy vypuzen z Rakouska," domnívá se šéf rakouských Zelených Alexander Egit.

Fukušima přiměla řadu zemí přehodnotit svou jadernou energetiku.
Fukušima přiměla řadu zemí přehodnotit svou jadernou energetiku. | Foto: Reuters

Stín Fukušimy

Jakou konkrétní podobu připravovaný zákon bude mít, není jasné. Rakušané budou ale muset respektovat evropské právo na volný pohyb zboží, jímž elektrická energie bezesporu je.

Rakousko vyrábí 60 terawatthodin elektřiny ročně, téměř dvě třetiny tohoto množství pocházejí přitom z vodních elektráren. Necelých deset terawatthodin země dováží, čtyři procenta z toho byla vyrobena v jaderných reaktorech, zřejmě především českých.

Rakušané proto pravidelně demonstrují proti Temelínu a Dukovanům. A už vůbec se jim nelíbí plán na výstavbu nových temelínských bloků.

Česko zůstává jednou z mála evropských zemí, která se chce i v budoucnu spoléhat z podstatné části na energii z jádra. K výstupu z jaderné energetiky se již odhodlaly Německo a Švýcarsko, část zastaralých reaktorů hodlá po svém předpokládaném volebním vítězství nechat postupně zavřít kandidát francouzských socialistů Francois Hollande.

Nemodernizovat své jaderné bloky se rozhodlo Švédsko, zatímco Itálie loni v referendu opětovně odmítla starý plán na výstavbu nových atomových elektráren. Nemalou roli v tom hrála jaderná havárie v japonské atomové elektrárně Fukušima z března loňského roku.

Další z rakouských sousedů, Maďarsko, naopak na energii z jádra i do budoucna sází. 

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy