Peking - Stal se druhým nejmocnějším mužem světa. Člověkem, který povládne skoro pětině lidstva.
Ale nevíme o něm skoro nic. O jeho životě jen málo, o jeho názorech a pohledu na svět ještě méně. O moc víc toho nevědí ani lidé, kteří se Čínou profesionálně zabývají nebo ji jinak velmi dobře znají.
Nedává žádné rozhovory, málokomu sděluje něco podstatného a důležitého kromě blízkých spolupracovníků a několika vlivných zahraničních státníků a diplomatů.
Ano, řeč je o novém předsedovi Komunistické strany Číny a od března příštího roku také čínském prezidentovi. Čínská jména se špatně pamatují a dlouho se na ně zvyká, takže si začněme zvykat.
V Pekingu začal ve čtvrtek osmnáctý sjezd strany a příští týden bude v jeho závěru korunován devětapadesátiletý Si Ťin-pching jako nový "rudý císař." Tedy předseda KS Číny.
Je v pořadí pátým vůdcem země od chvíle, kdy Mao Ce-tung v roce 1949 na pekingském náměstí Nebeského klidu vyhlásil Čínskou lidovou republiku s vládou komunistů.
Právě Mao Ce-tung způsobil rodině Si Ťin-pchinga velké utrpení. Na konci šedesátých let v drsné době kulturní revoluce upadlo v nelibost mnoho vysoce postavených komunistů.
Čekalo je vyhnanství na venkově, někdy i vězení, mučení, nebo dokonce smrt. Siův otec Si Čung-sün byl fanatickými revolučními gardisty označen za kontrarevolucionáře a zrádce.
Doplatily na to i jeho děti. Si Ťin-pching se musel odstěhovat z Pekingu do chudé provincie Šan-si, kde pracoval rukama na poli a žil v podmínkách, které se od trestanecké kolonie moc nelišily.
Vůči systému ale přesto nezatrpkl a podal si přihlášku do strany v době, kdy největší hrůzy kulturní revoluce už pominuly. V roce 1974 jej jako jednadvacetiletého přijala a několik měsíců před smrtí Mao Ce-tunga se dokonce mohl vrátit do hlavního města.
(Podívejte se za brány čínské stranické školy a revolučního muzea).
Vystudoval chemii, ale moc se oboru nevěnoval. Rozhodl se pro kariéru ve stranickém aparátu a státní správě.
Postupně střídal různé funkce v několika čínských provinciích a z hlediska režimu se zřejmě osvědčil, protože to dotáhl až na stranického šéfa v bohaté a důležité provincii Če-ťiang a pak v Šanghaji, hospodářském motoru Číny.
Předsedal organizačnímu výboru olympijských her v Pekingu před čtyřmi lety.
Něco málo o Si Ťin-pchingovi proniklo na veřejnost z amerických diplomatických depeší publikovaných serverem WikiLeaks.
Si se údajně na setkání s velvyslancem USA v Pekingu prezentoval jako velký fanoušek amerických filmů o druhé světové válce. V oblibě má například snímek Zachraňte vojína Ryana.
V rozhovoru prý tehdy připustil, že korupce stranických a státních představitelů je v Číně velký problém a že "bohužel nelze zkontrolovat každého člověka."
Z informací, které jsou k dispozici, vyplývá, že v kariéře mu pomohly dvě věci. Nezaujímal žádná radikální nebo kontroverzní stanoviska, takže při tradičních bojích různých frakcí uvnitř strany vyšel jako kandidát přijatelný pro všechny.
A nikdy se za celou dobu nenamočil do žádného korupčního skandálu a do zneužití moci. Vyhnul se pokušení, které už mnoho jeho kolegů stálo šanci dostat se na nejvyšší místa.
"Důvody, proč padla volba právě na tohoto muže, jsou zřejmě ty, že byl přijatelným kandidátem pro všechny vnitrostranické mocenské skupiny. Částečně pro svoji pověstnou skromnost, která je v současné Číně, kde na povrch vyplouvá jeden korupční skandál za druhým, skutečnou kvalifikací, a částečně i díky správné kombinaci třídního původu," řekl Aktuálně.cz přední český znalec Číny a sinolog Martin Kříž.
"Pro kariérního komunistického vůdce je riskantní projevovat jakýkoliv osobní postoj, dokud nestane na vrcholu pyramidy. A kromě toho je zde i obecná nechuť Číňanů se k tomu vyjadřovat individuálně. O jeho budoucích postojích lze tedy pouze spekulovat," dodal.
Podle obvykle dobře informovaných zdrojů z Hongkongu je Si Ťin-pching zastánce tržní ekonomiky a v čínském vedení patří spíše mezi reformátory než mezi konzervativní komunisty či takzvané levé křídlo strany.
Je údajně čínským vlastencem, ale stojí o dobré vztahy se Spojenými státy a Evropou. Jeho dcera studovala na Harvardu, Siova manželka je v Číně známou a populární zpěvačkou.
Tibetský exil do něj vkládá naděje. I dalajlama uvedl, že může být blízko chvíle, kdy mezi Pekingem a tibetskou opozicí začne dialog.
Si Ťin-pching by měl podle tradice strávit v čele Číny deset let. Bude čelit mnoha výzvám. Například zpomalující ekonomice, větším nárokům bohatnoucích Číňanů na kvalitu života, rostoucím rozdílům mezi bohatými a chudými v zemi, tlakem na politické reformy.
