Berlín - Pocházejí východní Němci z opic? Nemožné. Opice by nemohly přežít na dvou banánech ročně.
Tento i jiné vtipy si obyvatelé bývalé Německé demokratické republiky (NDR) s oblibou vyprávěli a agenti z Německé spolkové republiky (NSR) je zas se zálibou sbírali.
Z nedávno zveřejněné zprávy západoněmecké rozvědky (Bundesnachrichtendienst - BND) vyplývá, že k tomu tajné služby BND měly dva důvody: získat povědomí o všeobecné náladě u východoněmeckých sousedů a pak také tak trochu pobavit své šéfy v Bonnu.
"Co by se stalo, kdyby Sahara byla komunistická? Chvilku nic, pak by došel písek," uvádí zpráva vtip, ve kterém se naráželo na rozkrádání všeho během komunistického režimu.
Ve zprávě se dále píše, že agenti ve službách BND se k vtipům nejčastěji dostávali při telefonních odposleších a v dopisech, které během studené války tajně otvírali.
Pro všechny tajné služby na světě je jakákoli informace cenná a BND se v tomto směru nelišila. Její agenti důsledně vtipy zapisovali, registrovali a odesílali do Bonnu. A tam se už jen bavili.
"Oddělení vtipů bylo jednoznačně ze všech nejoblíbenější," řekl německému týdeníku Spiegel agent BND Dieter Gandersheim, jenž své pravé jméno médiím nesděluje.
Vtipy samozřejmě nesloužily pouze k pobavení rozvědčíků. Ze všeho nejvíc prý prozrazovaly, jakým způsobem východní Němci smýšlejí o režimu, ve kterém žili, a také o aktuálních událostech tehdejší doby.
Východoněmecký automobil značky Trabant v anekdotách na plné čáře vyhrával. "Nový Trabant prý bude mít dva výfuky. To proto, aby se mohl používat jako trakař."
Po výbuchu v jaderné elektrárně v tehdejším sovětském Černobylu následovala smršť vtipů o sovětském režimu. Černobyl prý podle dederonů, jak se tehdy obyvatelům NDR ve Východním bloku běžně říkalo, nebyla nehoda, ale úmysl sovětské garnitury své obyvatele zrentgenovat.
Každou anekdotu pak v registru doprovázela podrobná analýza politické a ekonomické situace. Ta byla potřebná někdy proto, aby mohl být vtip pochopen.
Zpráva také uvádí, že východní Němci se ve vtipech nebáli komunistické lídry, byrokracii či chronický nedostatek zboží bez obalu pranýřovat, byť jim za to hrozil právní postih.
"Diktatury politickým vtipům pomáhají na svět," říká Christoph Kleeman, bývalý zaměstnanec agentury, která má na starosti spisy Státní bezpečnostní služby bývalé NDR neboli Stasi.
"Kdokoli vtip vymyslel nebo se mu zasmál, se svým způsobem zachoval demokraticky," tvrdí Kleeman.
"Vyprávění vtipů byla ale hra s ohněm," upozorňuje Kleeman na nebezpečí, které milovníkům politických vtipů hrozilo. Stasi měla 91 tisíc agentů a hustou síť informátorů (189 tisíc), kteří na sedmnáctimilionovou populaci donášeli. Jakýkoli politický vtip Stasi považovala za hrozbu.
Za vysmívání se tehdejšímu komunistickému aparátu se běžně chodilo do vězení.
"Existují případy, kdy lidé opravdu skončili za mřížemi. Nejhorší to bylo v 50. a 60. letech," dodává Kleeman.
O tom, co to znamenalo vyprávět politické vtipy, ostatně pojednává další vtip: "Existují tací, kteří vtipy sbírají a vyprávějí. A pak jsou tací, kteří sbírají lidi, kteří vtipy vyprávějí."
***
Z archívů BND:
* Východoberlíňané jsou opravdu hloupější než Frízivé (oblíbeným terčem posměchu - pozn. red.). Postaví si uprostřed města zeď a pak bydlí na té špatné straně.
* Víte, co je součástí dokumentace ke každému trabantu? - Jízdní řád autobusů.
* Bývalý obyvatel NDR se ptá jiného:"Proč sis přestříkal tvého žlutého trabanta na modro?"
Ten druhý odpovídá: "Aby si ho Zápaďáci nepletli se schránkou na dopisy."
* Proč majitelé trabanta jdou po smrti rovnou do nebe? - Protože si peklo prožili již na zemi.
