Necelý týden od vraždy policisté zatkli podezřelého, později jej ale propustili a skutečného pachatele stále hledají. Případ Sabiny Nessové je jen jedním z řady vražd žen, které se v poslední době v Británii staly.
Komunitní skupiny v jihovýchodním Londýně proto začaly ženám rozdávat letáky, jak zůstat v noci v bezpečí. Městská část pak po vraždě poskytla ženám osobní alarmy, které po spuštění vydávají hlasitý zvuk s cílem vyděsit útočníka. Jen za dva dny jich v této části Londýna vydala více než dvě stě, zejména v oblasti Kidbrooke, kde byla Nessová zavražděna.
Velkou Británií její případ otřásl o to více, protože se stal pouhých šest měsíců po vraždě Sarah Everardové. Tu letos v březnu po cestě domů unesl, znásilnil a zavraždil policista Wayne Couzens.
Vražda Everardové už na jaře v zemi vyvolala debatu o tom, zda se ženy mohou při večerních cestách domů nebo procházkách cítit bezpečně. Mnoho z nich pak otevřeně promluvilo o osobních zkušenostech s tím, že se policie a společnost problému dostatečně nevěnují. Piety pak vedly i k demonstracím stovek osob před policejním ředitelstvím a budovou parlamentu.
Dostupné vládní údaje uvádí, že v průměru každé tři dny zavraždí v Británii muž ženu. Kromě toho se v zemi od začátku pandemie až trojnásobně zvýšil počet případů domácího násilí, které skončilo smrtí ženy. Celonárodní průzkum letos v létě také ukázal, že dvě ze tří Britek ve věku 16 až 34 zažily během uplynulého roku nějakou formu sexuálního obtěžování.
Neúspěšný boj proti násilí na ženách
Vláda po vlně znepokojení v létě zveřejnila novou strategii boje proti násilí na ženách a dívkách, která zahrnuje zavedení přísnějších trestů pro pachatele a zvýšenou policejní kontrolu na veřejných prostranstvích. Podle obhájců práv žen ale ulice navzdory tomu bezpečnější nejsou.
Janet Dabyová, opoziční labouristická poslankyně, která zastupuje oblast v blízkosti místa, kde byla zabita Nessová, ve svém projevu v parlamentu na konci září požadovala po vládě nová opatření. "Její život byl brutálně ukraden, jako mnoho jiných před ní, misogynistickým násilím," řekla. "Kolika ženám ještě musí být ukraden, než tato vláda podnikne vážné kroky?"
Letos na jaře po vraždě Everardové vláda nařídila policejním složkám, aby začaly zkušebně zaznamenávat násilné činy motivované pohlavím osoby jako zločiny z nenávisti. Vnitrostátní policejní koordinační orgán ale neodpověděl na otázky deníku New York Times o tom, kolik oddělení tuto praxi zavedlo. Aktivisté tvrdí, že z londýnských 43 oddělení tak učinilo jen jedenáct.
Zatímco v Británii probíhají protesty za změnu justice v oblasti násilí, ozývá se i mezi zákonodárci otázka, zda by trestné činy vedené nenávistí k ženám měly spadat mezi zločiny z nenávisti.
Nyní se ve Velké Británii vztahují přísnější tresty na zločiny motivované předsudky nebo nenávistí vůči rase, náboženství, sexuální orientaci, postižení nebo transgender identitě. Aktivisté nebo experti na trestní soudnictví a opoziční zákonodárci vyzývají k tomu, aby se zákon podobně přísně trestal i násilí na ženách. Vláda Borise Johnsona zatím přijetí této legislativy neplánuje.
Justice Secretary Dominic Raab MP was asked on #BBCBreakfast whether he believed misogyny should be treated as a hate crime.
— BBC Breakfast (@BBCBreakfast) October 6, 2021
He said “misogyny is absolutely wrong whether it’s a man against a woman, or a woman against a man”https://t.co/RIWo6f2kXN pic.twitter.com/8RGrwhlnnF
Kritika ještě více zesílila minulý týden, když britský ministr spravedlnosti Dominik Raab neznal přesný význam pojmu misogynie (Termín označuje nenávist vůči ženám nebo pohrdání jimi, pozn. red.). "Misogynie je naprosto špatná, ať už je to muž proti ženě, nebo žena proti muži," vysvětloval v rozhovoru pro BBC, proč nepodporuje zavedení zákona.
"Toto je skutečný ministr spravedlnosti, který bude pověřen odpovědí na návrhy zákonných komisí o tom, jak zavést misogynii jako zločin z nenávisti," komentovala to na svém twitterovém účtu opoziční labouristická poslankyně Stella Creasyová. Premiér Johnson tvrdí, že nový zákon není potřeba, protože již existuje bohatá legislativa podporující boj proti násilí na ženách.
Aplikace jako ochrana
Britská vláda v reakci na sérii vražd žen také sdělila, že zkoumá možnosti nové aplikace, která má chránit ženy pomocí sledování jejich cest. Současně plánuje spustit i speciální linku 888, kam by mohly v případě ohrožení volat.
Spuštění aplikace plánují tvůrci na prosinec, mezi lidmi se ale setkává spíše s kritikou. "Nechci alarm, aplikaci nebo speciální číslo. Chci jít tancovat v tílku a kraťasech a po cestě domů se nemuset pořád otáčet, jestli jsem v bezpečí," napsala na Twitteru reportérka londýnské rozhlasové stanice Lilie Almond.
Any strategy that requires the potential women victims to be tagged rather than the violent male perpetrator will fail
— nazir afzal (@nazirafzal) October 9, 2021
The cause of violence against women is a violent man, not a lone womanhttps://t.co/hldktMpjEJ
Ludo Orlando, spoluzakladatel organizace Reclaim These Streets (Získejme zpět ulice), která bojuje za větší bezpečnost pro ženy a vzdělává muže v otázkách násilí na nich, uvedl pro deník Washington Post, že navrhovaná aplikace je "dalším případem toho, že ženy musí změnit své chování, místo toho, aby problém vláda řešila v jeho základní příčině, kterou je mužské násilí". Zároveň vyzval britskou vládu, aby raději investovala do sítí záchranných služeb, které již existují a potřebují podporu namísto přijímání nových.
