"Čin jako tento, kdy skupina žoldáků překoná ochranu prezidentské rezidence a zavraždí prezidenta v jeho pokoji, nemá ani v této zemi obdoby," řekl Fatton, který se vývojem na Haiti zabývá tři desetiletí. "Měli jsme diktatury, převraty, sesazené prezidenty…ale i v těchto případech to nejhorší, co se prezidentům stalo, bylo, že byli posláni do ciziny," dodal.
Fatton připomněl, že Moïse čelil protivládním protestům od nástupu do úřadu v únoru 2017 a že zvolen byl v roce 2016 v opakovaných volbách jen s asi 18procentní účastí. "Byl viněn z korupce a kvůli tomu se proti jeho vládě konaly masové protesty. Studenti, právníci i odboráři vyšli do ulic a žádali jeho demisi. A protesty byly násilně potlačeny," uvedl haitský analytik, který přednáší na Virginské univerzitě ve Spojených státech. Demonstrace ale byly často násilné, lidé zapalovali pneumatiky, stavěli barikády a na bezpečnostní složky házeli kameny či zápalné lahve.
Moïse už přes rok vládl pomocí dekretů, protože volební období předchozího parlamentu vypršelo loni v lednu a nové volby se nekonaly. Panovaly také spory o délku jeho mandátu, opozice tvrdila, že mu vypršel letos začátkem roku. Nové volby se měly konat letos v září, s nimi se ale mělo uskutečnit i referendum o reformě ústavy, což opozice rovněž rozporovala.
Haiťané kromě chudoby žijí i v neustálém nebezpečí, jež představují ozbrojené skupiny. "Tyto gangy se staly hrozbou i pro vládu, protože někteří jejich šéfové jsou bývalí policisté a útočili na obyvatelstvo i na policii," uvedl Fatton. Ani on si ale nedovede představit, kdo by za vraždou prezidenta mohl stát. "Není nikdo, komu by tato situace mohla prospět, ani pro opozici není výhodná," dodal. V zářijových volbách, které se prozatímní vedení Haiti nyní bude snažit uspořádat v daném termínu, už Moïse podle ústavy neměl kandidovat.
Podle Fattona není pravděpodobné, že by za Moïseho vraždou byly zahraniční zájmy. "Haiti není s nikým ve válce, nemá ani velkou váhu na politické scéně, nemá ani žádné regionální spory," uvedl. Deník El País nicméně označil za Moïseho nepřítele autoritářskou vládu ve Venezuele.
Podle El País Moïseho nenáviděla řada lidí, včetně bohatých podnikatelů, které prezident v minulosti kritizoval za snahu ho svrhnout. Španělský deník jmenoval jako příklad rodinu Vorbeových, která podniká v energetice a s níž vedla Moïseho vláda právní spory.
Nepřátele si Moïse udělal i návrhem ústavní reformy, která měla mimo jiné ze dvou komor parlamentu udělat jednokomorový zákonodárný sbor, čímž by desítky senátorů přišly o místo a tím i o příjmy z korupčních zakázek. Moïse měl odpůrce i ve vlastní straně, jimž se například nelíbil poslední, už sedmý premiér. Tím jmenoval jen dva dny před svou smrtí prezident Ariela Henryho, který měl nahradit Claudea Josepha. Henry ale zatím nesestavil vládu a de facto tak zůstal premiérem Joseph. Nového premiéra by měl také za normálních okolností schválit parlament, jenže ten na Haiti nyní nefunguje, takže Moïse premiéra jmenoval dekretem.
El País i Fatton se shodli, že nejvlivnějším lídrem ozbrojeného gangu, který vydělává na prodeji drog a únosech a který v minulosti hrozil Moïsemu sesazením, je bývalý policista Jimmy Cherizier, zvaný Barbacoa. Ten otevřeně vyhrožoval Moïsemu "revolucí" či národním povstáním". "Je ale těžké si představit, že by byl logisticky schopen zorganizovat takový útok," míní Fatton.
Premiér Joseph, který se ujal vedení Haiti a ve středu vyhlásil v zemi výjimečný stav, naznačil, že útočníci byli cizinci. Řekl, že hovořili anglicky a španělsky. Úředními jazyky na Haiti jsou francouzština a haitská kreolština (vzniklá ovlivňováním jazyka dřívějších osadníků a domorodého obyvatelstva). Už ve středu večer místního času haitská policie na předměstí Port-au-Prince, ve čtvrti, kde byl prezident zavražděn, zabila čtyři podezřelé z útoku a dva zadržela. Jejich národnost ale vláda neoznámila.
