Berlín - Policista, který v roce 1967 zastřelil na demonstraci v Západním Berlíně studenta protestujícího proti návštěvě íránského šáha, a spustil tím kolotoč násilí, jenž v následujících letech paralyzoval celé Západní Německo, byl agentem východoněmecké tajné policie Stasi.
Vyplývá to z čerstvých zjištění německých historiků, o nichž informovala agentura Reuters.
Smrt studenta Benna Ohnesorga zastřeleného při policejním zásahu proti demonstrantům před budovou Německé státní opery v Berlíně, vyvolala ve své době obrovskou vlnu odporu, který následně explodoval v podobě násilných demonstrací v celé zemi a vedl i k založení obávané Frakce Rudé armády (RAF), jejíž protistátní ozbrojená kampaň si v následujících letech vyžádala desítky lidských životů.
„Otto Bohl"
Policista v civilu Karl-Heinz Kurras, z jehož zbraně 2.června 1967 padl fatální výstřel, byl tehdy zproštěn obvinění z neúmyslného zabití pro nedostatek důkazů.
Jak se nyní podařilo zjistit dvojici německých historiků ve složení Helmut Müller-Engbergs a Cornelia Jabsová, Kurras byl tehdy nejen členem východoněmecké komunistické strany, ale také agentem její tajné policie, pro kterou pracoval už od roku 1955 pod krycím jménem Otto Bohl.
„Předával jim informace o emigrantech, uprchlících a únosech ze Západního Berlína i některé materiály americké tajné služby," píší Engbergs s Jabsovou v novém vydání časopisu Deutschland Archiv.
„Že by šlo (v Ohnesorgově případu) přímo o vraždu na objednávku se však zdá být málo pravděpodobné. Jeho (Kurrasova) složka nicméně určité otázky vyvolává," konstatují badatelé.
Stasi prý svému agentovi po smrti Ohnesorga poslala následující vzkaz: „Zničte veškerý materiál. Ukončete pro tuto chvíli činnost… Na události pohlížet jako na politováníhodný incident."
Východoněmecký režim vyjádřil se zabitým studentem solidaritu, a snažil se z jeho smrti, která vyvolala v západní části rozdělené země mohutné protivládní protesty, vytěžit maximální politický kapitál.
„Dostatek odvahy i troufalosti"
„Co by se bývalo stalo s do té doby slabým studentským hnutím a mimoparlamentní opozicí, kdyby v červnu 1967 věděly o Kurrasově napojení na Stasi?" kladou si autoři ve své stati řečnickou otázku.
Podle německého deníku Tagesspeiegel, který má k levici velmi blízko, Kurras popírá, že by pro Stasi pracoval. Podle Engbergse a Jabsové ale nalezené materiály svědčí o opaku.
„Má dostatek odvahy i troufalosti k plnění obtížných úkolů," citovali autoři z Kurrasovy složky. Žádný z dokumentů v 17svazkovém spisu prý ale nepodává jednoznačný důkaz, že by východoněmecký režim svého agenta přímo vybízel k použití zbraně.
Stasi patřila k nejvýkonnějším tajným službám v celém východním bloku a díky husté síti agentů a spolupracovníků i nevybíravým metodám včetně mučení a zastrašování disidentů se jí podařilo ovládnout prakticky všechny aspekty života v tehdejší NDR.
Odhaduje se, že s tajnou policií tak či onak spolupracovala až třetina občanů země. Že se neúspěšně pokoušeli rekrutovat i ji, potvrdila tento týden také úřadující německá kancléřka Angela Merkelová.
