Changošvili, který byl na cestě do mešity, padl k zemi mrtev. Pachatel jel dál a vražednou zbraň hodil do řeky Sprévy, ale viděli ho dva sedmnáctiletí mladíci. Okamžitě zavolali německou policii, jejíž reakce byla blesková. Střelce zadržela nedaleko místa činu.
Vraždu nyní nevyšetřuje jen Spolkový kriminální úřad (BKA), ale také kontrarozvědka neboli Spolkový úřad na ochranu ústavy (VfS). Vše ukazuje na to, že jde o politicky motivovaný čin. Respektive o vraždu na státní objednávku ze zahraničí.
Kopfschuss-Mord in Berlin-Moabit:
— Bahar Ünlüsoy (@Bahar_Unlsy) August 26, 2019
Das hier war das Opfer. Ein tschetschenische Kommandant. Zelimhan Hangoshvili wurde auf dem Weg zur Moschee in Berlin getötet. Der Täter, ein Russe, flüchtete, wurde kurze Zeit später durch zwei Jugendliche Zeugen gefasst. pic.twitter.com/AGahWfwdHD
Changošvili byl občanem Gruzie čečenského původu. Na konci devadesátých let a na začátku tisíciletí byl důstojníkem v čečenské armádě, která bojovala proti Rusku. Patřil k mužům věrným radikálovi Šamilu Basajevovi.
Na rozdíl od tohoto polního velitele, který v bojích nejdříve ztratil obě nohy a pak zemřel, Changošvili přežil. Před čtyřmi lety přijel do Německa i s rodinou kvůli obavám o svůj život. Usadil se v Berlíně.
Německá kontrarozvědka jej sledovala jako možnou hrozbu. Považovala ho za člověka, v jehož minulosti hrály roli jak organizovaný zločin, tak islamismus. Changošvili pochází z těžko přístupného údolí Pankisi na gruzínsko-čečenské hranici, odkud se rekrutovala řada čečenských bojovníků proti Rusku. Stejně tak i radikálních islamistů. Například Tarchan Batirašvili alias Abú Umar Šíšaní, který patřil k nejvlivnějším velitelům tzv. Islámského státu v Sýrii.
Ruská Federální a bezpečnostní služba (FSB) podle německých médií v minulosti informovala Berlín, že Changošvili je v Rusku hledaným teroristou, a žádala jeho vydání. Němečtí vyšetřovatelé podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung proto pracují s verzí, že vraždu zorganizovala buď Moskva, nebo současný proruský čečenský prezident Ramzan Kadyrov.
Jako za studené války
Člověkem, kterého policie zadržela a podezírá ho z vraždy, je devětačtyřicetiletý občan Ruska čečenské národnosti. Několik dní před činem přiletěl z Moskvy do Paříže na schengenské vízum, z Francie jel pak do Berlína vlakem.
Při prohlídce jeho pronajatého bytu v německé metropoli našli policisté velký obnos peněz. Muž však zatím odmítá vypovídat.
"Jako by se vrátila do Berlína doba studené války," napsal deník Süddeutsche Zeitung s poukazem na éru, kdy bylo německé město rozděleno na západní a východní část, čímž přitahovalo zájem špionů a agentů tajných služeb z celého světa.
V Turecku i Kataru
Řada Čečenců, kteří ve válce v devadesátých letech bojovali proti Rusku, zemřela násilně v exilu. V Turecku mezi roky 2011 až 2016 policie vyšetřovala pět vražd Čečenců.
Nejznámějším případem je výbuch v katarském Dauhá v roce 2004, při kterém zahynul ve svém autě bývalý povstalecký prezident Čečenska Zelimchan Jandarbijev. Katarská justice poté odsoudila na doživotí dva Rusy z ruské vojenské zpravodajské služby GRU. Katar je ale později vydal do Ruska.
Čečenská válka za nezávislost vypukla v roce 1994, o dva roky později podepsaly obě strany příměří. Takzvaná druhá čečenská válka začala v roce 1999 a ruská armáda už s Vladimirem Putinem v prezidentském úřadu dostala většinu území republiky zpět pod kontrolu Moskvy. Velitelé povstalců buď zahynuli, nebo uprchli do zahraničí.
