Vozítko Opportunity překonalo sovětský Lunochod. Dojelo dále

ČTK ČTK
29. 7. 2014 22:25
Tachometr ukázal 40,25 kilometru. Přístroj tak překonal sovětský rekord dosažený v roce 1973 na Měsíci.
Vozítko Opportunity na Marsu.
Vozítko Opportunity na Marsu. | Foto: Wikimedia Commons

Washington - Marsovské vozítko amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Opportunity dosáhlo dalšího rekordu - ujelo nejdál z lidských robotických aparátů na jiných vesmírných tělesech. NASA o tom informovala na svých internetových stránkách.

"Tachometr" roveru 27. července ukázal 40,25 kilometru, oznámil úřad na webu. Přístroj tak překonal rekord dosažený v roce 1973 na Měsíci někdejším sovětským automatickým průzkumníkem Lunochod 2. Ten podle propočtů amerických vědců - provedených na základě nedávných snímků družice NASA LRO - urazil během necelých pěti měsíců 39 kilometrů.

"Opportunity dojel dál než jakékoli jiné kolové vozítko na jiném kosmickém tělese. Je to o to pozoruhodnější, že Opportunity měl původně ujet kolem kilometru a nebyl projektován na dálkovou jízdu," uvedl John Callas, ředitel NASA pro projekt průzkumných vozítek na Marsu.

"Ale co je skutečně důležité, není, kolik kilometrů urazil, nýbrž kolik výzkumu a objevů jsme na té (ujeté) vzdálenosti udělali," dodal.

Pokud Opportunity bude pokračovat až na vzdálenost 42,2 kilometru, dostane se do další velké oblasti průzkumu, o níž vědci hovoří jako o Údolí Marathonu. Právě tam totiž bude mít rover za sebou délku maratonského běhu.

Opportunity přistál na Marsu 25. ledna 2004 a počítalo se, že bude stejně jako sesterské vozítko Spirit pracovat tři měsíce. O šest let později vytvořil rekord v délce fungování člověkem vyslaného průzkumného aparátu na rudé planetě. Do té doby ho držela americká sonda Viking 1.

Během své mise Opportunity na planetě mimo jiné našel důkazy o někdejší přítomnosti vody, čímž podpořil teorie, že na Marsu kdysi mohly být podmínky pro existenci života.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Rusko stálo za smrtí Litviněnka v Británii, oznámil evropský soud

Rusko podle Evropského soudu pro lidská práva stálo za smrtí zběhlého ruského agenta Litviněnka v Británii v roce 2006. Byl otráven plutoniem.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy