Washington - Lidé, které upoutalo na vozík zranění páteře, dostali novou naději. Američtí lékaři začali léčit prvního pacienta pomocí buněk odvozených od lidských embryonálních kmenových buněk.
Jde o přelomový klinický experiment, jehož okolnosti zatím drží lékaři v tajnosti.
Buňky, jimiž se lékaři pokoušejí pacienta léčit (nezralé oligodendrocyty), jsou schopné obnovit ochrannou myelinovou vrstvu poškozených nervů a podpořit jejich opětovný růst.
Předchozí studie na zvířatech potvrdily, že jejich použití vedlo k obnovení funkce páteře po jejím poškození.
Pohybové schopnosti se vracejí
Předklinické studie prokázaly výrazné zlepšení pohybových schopností po poranění páteře, a to tehdy, pokud byly tyto buňky injikovány do sedmi dnů od poranění. Nervová vlákna vykazovala lepší přežívání a docházelo též k masivní obnově myelinové vrstvy.
Americká firma Geron získala jako první v historii povolení Úřadu pro potraviny a léčiva k použití "kontroverzních" embryonálních kmenových buněk k léčbě, v tomto případě pacientů s čerstvým poškozením páteře.
První pacient byl přijat v atlantském Shepherd centru ve státě Georgia, do klinických testů je zapojeno dalších sedm středisek. Důležitou podmínkou k přijetí pacienta do studie je, aby poškození páteře nebylo starší než dva týdny. Jedná se o první fázi testů, ve které se zkoumá především bezpečnost léčby a to, zda ji tělo pacienta přijme.
Zbylá embrya
Kmenové buňky získává Geron z embryí zbylých po léčbě neplodnosti.
Kmenovými se tyto buňky nazývají kvůli své schopnosti dát vznik různým typům buněk - například z hematopoetické kmenové buňky vzniká v těle celá paleta krevních buněk, od červených, přes bílé krvinky až po buňky produkující krevní destičky.
Ještě širší možnosti nabízejí právě embryonální kmenové buňky, jejichž výzkum a využívání k léčbě dnes v mnoha zemích naráží kromě technických především na etické a náboženské problémy. Tyto buňky mohou dát vzniknout prakticky jakékoliv tkáni v těle s výjimkou placenty.
Obama versus Bush
V americkém případě léčby zranění páteře bylo s těmito buňkami naloženo tak, aby daly vzniknout prekurzorovým buňkám (předchůdcům) některých typů nervových buněk.
"Když jsme začínali pracovat s lidskými embryonálními buňkami v roce 1999, mnozí předpovídali, že bude trvat několik desetiletí, než bude buněčná terapie schválená pro klinické testy na lidech," uvedl šéf firmy Geron Thomas Okarma. Rozsáhlý výzkum provedený v této oblasti však vedl k výraznému zkrácení této doby.
Americká vláda, především za Bushovy administrativy, dlouho vedla bitvu proti používání těchto buněk. Barack Obama krátce po nástupu do úřadu podnikl první kroky, které zmírnily omezení v přístupu k finančním prostředkům na tento výzkum.