Hannover - Žádná strana mířící ke středu a kompromisům, ale tvrdě nacionalistická, krajně pravicová formace.
Na sjezdu protiimigrantské a antiislámské Alternativy pro Německo (AfD) pragmatické umírněné křídlo neuspělo a ocitlo se v menšině. Zvítězili radikálové.
Do dvoučlenného vedení strany delegáti vedle Jorga Meuthena zvolili předsedu frakce AfD v Bundestagu Alexandera Gaulanda.
Šestasedmdesátiletý politik byl v minulosti několik let aktivní v Křesťansko-demokratické straně (CDU). Opustil ji na protest proti politice Angely Merkelové.
Ve volbě předsedy tak neuspěl umírněnější kandidát, šéf berlínské organizace Alternativy pro Německo Georg Pazderski.
Vlast místo multi-kulti
Německá média označují volbu za "ponížení" umírněnější skupiny uvnitř AfD. V prvním i druhém kole totiž získal Pazderski méně hlasů než málo známá poslankyně Bundestagu za spolkovou zemi Šlesvicko-Holštýnsko Doris von Sayn-Wittgensteinová.
V kampani před parlamentními volbami se prezentovala jako kovaná pravicová radikálka. Na plakátech měla heslo "Vlast místo multi-kulti" a odmítá jakoukoliv spolupráci s křesťanskými demokraty nebo liberály.
"Nechci nabízet spolupráci jiným stranám. Chci, aby ony žadonily o koaliční spolupráci s námi," uvedla v projevu třiašedesátiletá politička ze severu země.
Pazderski naproti tomu vyzýval k navázání kontaktů s ostatními stranami a nechce, aby se partaj dopředu zbavovala možnosti vstoupit v budoucnu do nějaké koalice. "Jedna věc je něco kritizovat, druhá to změnit," řekl delegátům.
Sayn-Wittgensteinová ani Pazderski nedostali většinu hlasů v prvním ani ve druhém kole. Ale Sayn-Wittgensteinová jich dostala překvapivě víc. Nakonec kandidoval ve třetím kole hlasování Gauland a uspěl.
Gauland je zastáncem názoru, že členství Německa v NATO je překonaná věc, a podporuje hledání mírového soužití s Ruskem.
"Každý, kdo chtěl vědět, jak moc daleko napravo stojí AfD, dostal v Hannoveru odpověď. Velmi daleko napravo. Pragmatici a umírnění dostali jasný vzkaz. Jsou v menšině a jsou tolerováni, ale nic víc," napsal komentátor listu Süddeutsche Zeitung Jens Schneider.
Varovný film
Na sjezdu v Hannoveru delegáti zhlédli film, který měl být varujícím obrazem možné budoucnosti Německa. Byly v něm záběry muslimů házejících kameny a důchodců, kteří hledali zbytky jídla v popelnicích.
AfD vznikla původně jako euroskeptická strana, odmítající jednotnou evropskou měnu euro. Postupně ale ve vedení převládli politici, kteří se vymezují proti rostoucímu počtu muslimských přistěhovalců v Německu.
Strana ve volbách 24. září získala přes třináct procent hlasů a skončila třetí za křesťanskými a sociálními demokraty. Stranu však opustila předsedkyně Frauke Petryová, která nesouhlasí s přílišným směřováním doprava a s ostrou rétorikou vůči islámu.
Testem síly Alternativy pro Německo budou příští rok na podzim volby v Bavorsku. Tamní Křesťansko-sociální unie (CSU) také směřuje více doprava a k radikálnějšímu odmítání přistěhovalců.
Dosavadní bavorský premiér a předseda CSU Horst Seehofer oznámil, že o funkci se už nebude ucházet. Po kritice, že v parlamentních volbách strana ztratila část voličů právě ve prospěch AfD.
Seehofera nahradí Markus Söder, bavorský ministr financí.
