"Nemohla jsem přestat, tak jsem na něm byla až do úsvitu," popsala svůj příběh americké stanici CNN.
Nadužívání mobilu vedlo i ke zhoršení jejích známek a hádkám v rodině. Nepomohl ani limit dvou hodin denně, který jí rodiče na hraní si na mobilu dali. "Cítila jsem, jak moje pochopení reality sláblo. I když jsem se bavila a byla přes den s kamarády produktivní, zdálo se mi to jako sen," říká.
Proto se rozhodla přihlásit na tábor, který jí se závislostí na mobilu pomůže. Ten na šestnácti místech po Jižní Koreji pomáhá zdarma dětem mezi deseti a devatenácti lety se závislostí na sociálních sítích nebo hrách. "Léčí" se na něm 400 teenagerů.
Jihokorejská vláda začala řešit závislost na mobilních telefonech před čtyřmi lety. Loni ministerstvo vědy a komunikačních technologií označilo až třicet procent teenagerů za "přehnaně závislé" na mobilu. Ti, kteří do této skupiny spadají, se poté mohou na tábor přihlásit.
Dospívající při příjezdu na tábor odevzdají veškerou svou elektroniku a v následujících dvou až čtyřech týdnech se zapojují do společných činností a terapií. Snahou ošetřovatelů je dětem ukázat, že štěstí nezávisí pouze na počtu sledujících a výhrách v on-line hrách, ale že ho mohou najít i v reálném světě, píše BBC. Vedoucí tábora Yoo Soon-duk říká, že z její zkušenosti se to začne na dětech projevovat až třetí den, popsala pro CNN.
Mobil jako únik ze stresu
Častým důvodem obracení pozornosti k obrazovce mobilu je podle mladých stres a tlak na úspěch, kterému jsou vystaveni nejen ve škole a později i v práci. Svůj volný čas navíc netráví na kroužcích a při jiných mimoškolních aktivitách, ale v doučovacích skupinách. Únik pak hledají právě v mobilních telefonech.
"V Jižní Koreji jsou práce i studium velmi, velmi těžké a myslím, že nikdo neumí ten stres zvládat, proto používají své mobily, aby se uklidnili," řekla britské BBC 17letá Hawon, která dokázala strávit sledováním videí na YouTube až 18 hodin denně. "Když jsem byla ve stresu, dívala jsem se na YouTube, pak jsem byla šťastná a v jiném světě," dodává.
Psychiatr se specializací na závislosti Lee Jae-won říká, že to je jeden z typických symptomů - při stresu se snižuje hladina dopaminu, který v mozku způsobuje příjemné pocity, a protože děti nemají jinou možnost, jak ho doplnit, sahají po mobilech. "Na začátku je mobily uklidňují, až tak, že si myslí, že jim stačí mobil k tomu, aby byli šťastní. To je vede k tomu, aby vzdali školu a svá studia," popisuje příznaky pro CNN.
Mladší a starší mobiloví závisláci
Problém se závislostí na mobilních telefonech se však netýká jen dospívajících. Závislost na nich má podle amerického rádia NPR až deset milionů Jihokorejců. Ta se podle korejského deníku The Korea Times projevuje nespavostí nebo sklonem k depresi a hrozí, když jedinec stráví na mobilu víc než pět a čtvrt hodiny denně.
Problémy s mobily mají děti už kolem tří let. "Malé děti už v kočárcích mají držáky na smartphony. Sedí v nákupních košících, sledují filmy na obrazovkách tabletu," líčí Kim Jun-hee, učitelka z mateřské školy, která vypracovala studii o internetové bezpečnosti a závislosti dětí v předškolním věku. Podle ní nadužívání smartphonů u malých dětí způsobuje neklidnost a ztrátu empatie. "Učím přes deset let, když to ale porovnám, tak dnešní děti nejsou schopny kontrolovat svoje impulzy," řekla pro americký deník US Today.
Podobné zkušenosti, ovšem s dospělými, má i John M. Rodgers, který žil v Jižní Koreji přes deset let a v roce 2015 začal pracovat na místní univerzitě. "Překvapivě jsem zjistil, že moji kolegové - ne studenti - jsou posedlí svými mobilními telefony. V první den jsem navštívil několik kanceláří, abych se představil, a všiml jsem si, že někteří učitelé zírali a klikali na své smartphony, jako to dělají lidé v metru. Někteří z nich ani nevzhlédli. Na chodbách jsem míjel učitele, kteří při chůzi zírali do svých zařízení," popsal situaci mezi dospělými pro magazín The Diplomat. Zároveň dodal, že závislostí dospělých se nikdo zatím nezabývá.
