Vídeň - Většina příslušníků etnických menšin žijících v Evropské unii se cítí být diskriminována. Jen málokdy ale na konkrétní případy porušování svých práv upozorní úřady, neboť nevěří, že jim budou schopny či ochotny pomoci, případně vůbec nevědí, na koho se obrátit.

Vyplývá to z rozsáhlého sociologického šetření, které si objednala Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA).

Na reprezentativním vzorku 23 500 přistěhovalců i starousedlíků jiné než bílé barvy jej loni ve všech zemích sedmadvacítky uskutečnili profesionálové z prestižního Gallupova ústavu.

Policii oznámí útok jen každý pátý

Celých 55 procent respondentů v osobním dotazníkovém šetření vypovědělo, že diskriminace založená na etnickém původu je v jejich zemi hojně rozšířena.

Severoafričané čelí podle výsledků šetření v Evropě největší diskriminaci. Přesto je to od mnohdy nebezpečných výprav za nadějí na lepší život neodradí | Foto: Reuters

37 procent z nich uvedlo, že se za posledních 12 měsíců s projevy takové diskriminace sami setkali; a 12 procent dokonce osobně zažilo rasově motivovaný trestný čin. Přesto více než čtyři pětiny z nich policii nic nenahlásily.

Nejvyšší úroveň diskriminace byla zaznamenána u Romů, z nichž každý druhý dotázaný uvedl, že se v posledním roce stal obětí diskriminace.

Na nerovný přístup ze strany většinové společnosti v EU si výrazně stěžují také přistěhovalci ze subsaharské Afriky (41 %) a jejich kontinentální „krajané" z muslimského severu (36 %).

Kde je nejhůř? Pro Romy v Česku

Vůbec největší počet případů diskriminace byl zaznamenán u Severoafričanů v Itálii (94 %) a Francii (88 %), Romů v České republice, Maďarsku, Řecku a na Slovensku (78-90 %) a Rumunů i Albánců v Itálii (76-77 %).

Výsledky šetření byly shodou okolností zveřejněny krátce po žhářském útoku na romskou rodinu ve Vítkově. | Foto: Tomáš Netočný

S rasovou bariérou se podle svých výpovědí setkali při hledání práce, bydlení, zřizování bankovních účtů či žádostech o půjčku, ale i ve veřejném zdravotnictví, školství nebo při obyčejné návštěvě restaurace, kavárny či obchodu.

Spolu s obecnými závěry celého šetření dnes byla zveřejněna i první podrobná zpráva z plánované série "Zaměřeno na údaje", která se věnuje pociťované diskriminaci Romů v sedmi zemích EU.

Česká republika ze studie vychází vůbec nejhůře (za ní je v těsném závěsu Maďarsko, pak Polsko, Řecko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko).