Caracas - Část velkých opozičních stran ve Venezuele chce bojkotovat prezidentské volby, které jsou v této jihoamerické zemi plánovány na 22. dubna. Opozice považuje volby za nedemokratické a účast v nich by podle některých opozičních stran legitimizovala podvodné praktiky autoritářské vlády prezidenta Nicoláse Madura. Jeho strana zvažuje, že by s předčasnými prezidentskými volbami spojila i výběr nových poslanců parlamentu, který již přes dva roky ovládá opozice.
"Nemůžeme souhlasit s volbami bez mezinárodních pozorovatelů, bez záruk na spravedlivou registraci a bez kontrol hlasování," vysvětlil důvody bojkotu šéf strany Demokratická akce (AD) Henry Ramos Allup.
Také strana Vůle lidu (VP), vedená Leopoldem Lópezem, odmítá účast s tím, že nebude hrát falešnou hru prezidenta Madura. Účast z téhož důvodu odmítá i strana Nejdříve spravedlnost (PJ), vedená neúspěšným prezidentským kandidátem z předchozích voleb Henriquem Caprilesem. Pokrokové hnutí Venezuely (MPV) uvedlo, že by se voleb zúčastnilo, pokud by se odehrály až v červnu a byli k nim připuštěni mezinárodní pozorovatelé.
Autoritářský režim prezidenta Madura je opozicí, řadou zemí Latinské Ameriky i USA kritizován, že dlouhododě pronásleduje své politické odpůrce a klade administrativní překážky pro účast opozice ve volbách. Někteří lídři opozice, včetně Caprilese, mají zákaz ucházet se několik let o politické funkce. Už několik předchozích voleb provázely nepravosti. O manipulaci s výsledky při jedněch z nich loni hovořil i šéf firmy, která hlasování technologicky zajišťovala.
Bojkot prezidentských voleb ale nevidí jako dobré řešení současné politické i ekonomické krize lídr menší opoziční strany Henri Falcón. "Rozhodnutí neúčastnit se voleb jen zmrazí alternativní scénáře a upevní na dalších několik let Madurovu moc," domnívá se Falcón, který stojí v čele strany Progresivní postup (Avanzada Progresista, AP). Podle něj je třeba mobilizovat národ a postavit jednoho kandidáta celé opozice.
Šéfka státní volební komise Tibisay Lucenaová prohlásila, že volby budou vypsány na základě dohody, kterou vláda s opozicí uzavřela při nedávných jednáních v Dominikánské republice, a že bude umožněn svobodný přístup médií i politických stran ke kampani i samotnému hlasování. Opoziční vůdce Julio Borges její slova odmítl s tím, že k žádné dohodě nedošlo a vláda během jednání na požadavky opozice týkající se například mezinárodních pozorovatelů u voleb nepřistoupila.
Venezuela je už několik let v hluboké ekonomické krizi, v níž se tamním obyvatelům nedostává základních potravin a léků. Lidé umírají na běžné infekční nemoci i kvůli nedostatku antibiotik a asi 280 000 venezuelských dětí hrozí podle humanitární organizace Cáritas letos smrt kvůli podvýživě. Značný podíl na současné ekonomické situaci má řízená socialistická politika současné vlády, která se navíc nedokázala vypořádat s propadem cen ropy na světových trzích.
Madurova vláda potlačuje opozici systematicky a dlouhodobě. Poté, co v parlamentních volbách v prosinci 2015 vyhrála opoziční koalice, ustavila loni v létě vláda ústavodárné shromáždění, které část pravomocí parlamentu převzalo.
Druhý muž v hierarchii vládnoucí strany Diosdado Cabello dnes oznámil záměr vypsat zároveň s prezidentskými volbami i parlamentní, což by opozici mohlo připravit o parlamentní většinu. Podle Cabella jsou parlamentní volby v "národním zájmu", neboť opozicí ovládaný sbor nevykazuje žádnou činnost.
