Ve Venezuele chybí základní potraviny a léky, kolabují tamní služby a zdravotnictví. Každý den odjede do zahraničí na pět tisíc Venezuelců, což dostává do potíží i okolní země, které se musí vyrovnat se silným migračním náporem.
"Zhubl jsem sedm kilo," říká pro agenturu AFP technik Colmeras. Jí hlavně luštěniny. "Jednou měsíčně si mohu dovolit koupit kuřecí nebo jiné maso," dodává muž, který si měsíčně vydělá v přepočtu asi jen 160 korun. Jeho manželka a dvě dcery s ním už nežijí. Před dvěma lety je raději poslal do sousední Kolumbie.
Odhaduje se, že asi třetina obyvatel Venezuely si může dovolit jen jedno jídlo denně. A jejich situace nevypadá příliš optimisticky ani do budoucna. Vše nasvědčuje tomu, že pod dalším vedením Madura, který stojí v čele země od roku 2013, se situace v kdysi bohaté jihoamerické zemi ještě zhorší.
Na slavnostní ceremonii, kde se Maduro ujal druhého mandátu, bylo pusto. Celá EU a velká část zemí amerického kontinentu včetně USA nebo Kanady výsledky prezidentských voleb z května 2018, ve kterých Maduro zvítězil, neuznává.
Napětí roste hlavně mezi Venezuelou a Brazílií, kde se před pouhými deseti dny ujal moci Jair Bolsonaro, kterého mnozí politologové označují za krajně pravicového politika. Mezi ním a Madurem létají ostrá slova.
Venezuela se ještě nedostala na dno
Odborníci se domnívají, že Venezuelu, její ekonomiku a obyvatele čekají další potíže. "Venezuela se zatím nedostala na dno. Obávám se, že tento rok to bude ještě mnohem horší. Venezuelská vláda navíc nemůže udělat nic, aby to zastavila a vystoupila ze začarovaného kruhu," myslí si Russ Dallen z investiční banky Caracas Capital Markets.
A devastating account in the @guardian of the state of #Venezuela’s health system. Such a tragedy which shows how fast progress can be reversed: https://t.co/WEH5mmITGc
— Seth Berkley (@GaviSeth) January 8, 2019
Letos podle analytiků ve Venezuele výrazně vzroste inflace. Ta se už loni vymkla kontrole, podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) v listopadu vyšplhala na 1,3 milionu procent. V příštím roce MMF očekává zrychlení inflace na deset milionů procent.
Také bude pokračovat pokles v produkci ropy, která tvoří páteř venezuelské ekonomiky. Bez ní režim nemá přístup k devizám a nedokáže financovat dovoz.
Ekonomika by se tak mohla propadnout zhruba o pětinu. Nedostatek potravin i léků se bude jen prohlubovat.
"Když máme antibiotika, tak chybí injekční stříkačky. A když máme injekční stříkačky, tak nám zase dojdou antibiotika," uvedl pro agenturu AFP neurochirurg José. Asi 70 procent venezuelských nemocnic navíc trápí výpadky v dodávce vody. Podobné je to i v psychiatrických léčebnách. Kvůli nedostatku léků jsou tamní pacienti často ponecháni napospas svým běsům.
Migrační krize zasahuje celý region
Experti varují především před prohlubující se migrační krizí, která dopadá na celou Jižní Ameriku. Od roku 2015 podle odhadů OSN odešlo z Venezuely na tři miliony lidí, tedy asi deset procent populace. Vůbec nejvíce lidé prchali do Kolumbie a Peru, dále také do Ekvádoru či do Brazílie.
"Tato migrační krize nemá aktuálně žádné srovnání jinde ve světě. Bohužel je to ale jen začátek," uvedl pro britský list Financial Times Felipe Munoz, poradce kolumbijské vlády.
Almost $740 million are needed in 2019 to respond to the urgent needs of refugees and migrants from #Venezuela: https://t.co/3d7xBMNuZL pic.twitter.com/NXIJyWHvek
— IOM - UN Migration (@UNmigration) December 16, 2018
Mezinárodní organizace pro migraci už loni v létě varovala, že Venezuela rozpoutá podobnou migrační krizi, jaká zasáhla v roce 2015 Středomoří. Tehdy do Evropy přišlo přes milion lidí.
OSN očekává, že to bude ještě horší - jen letos podle jejích odhadů Venezuelu opustí asi dva miliony obyvatel.
A existují i mnohem pesimističtější odhady. Je tu dokonce možnost, že exodus Venezuelců přesáhne útěk Syřanů. Pro srovnání, těch od roku 2011 odešlo na 5,6 milionu. Například americký think-tank Brookings Institutions odhaduje, že v příštích letech z Venezuely odejde dalších pět až sedm milionů obyvatel. Rozklad země tak bude nadále pokračovat.
