Pieter Willem Botha stanul v čele jihoafrické vlády v roce 1978, když vystřídal dvanáct let vládnoucího Balthazara Vorstera.
O šest let později byl zvolen prezidentem a funkci premiéra ihned zrušil.
Bothova vláda, začátek konce
Jeho jedenáctiletá vláda byla plná nepokojů, teroristických útoků, sabotáží a dalších násilných akcí, na které Bothova vládnoucí garnitura reagovala jen minimálními změnami.
Infobox
FAKTA:
- Pieter Willem Botha se narodil 12. ledna 1916.
- Po studiích práv se stal členem a aktivistou bělošské Národní strany.
- Poprvé byl zvolen do parlamentu v roce 1948 a o deset let později se stal náměstkem ministra vnitra.
- Byl ministrem pro rozvoj národnostních skupi a pro záležitosti barevného obyvatelstva. V roce 1966 stanul v čele ministerstva obrany.
- V září 1978 usedl do premiérského křesla a stal se ministrem vnitra.
- Celých jedenáct let vedl Národní stranu.
- Je považován za jednoho z vůdců, kteří schválili intervenci do Angoly v roce 1975 a měl podíl na akcích v Namibii, Mosambiku či vpádech do Zimbabwe.
- Botha byl dvakrát ženatý, měl dva syny a tři dcery.
Během 80. let byla například zavedena další komora parlamentu pro míšence a Indy, která měla ale velmi omezené pravomoci.
V zemi ovšem na rozdíl od předchozích vládců Botha zavedl liberální hospodářské poměry.
Trochu s podivem tak pozdější prezident Nelson Mandela tvrdí, že právě Botha přispěl k pádu apartheidu v zemi na jihu Afriky.
Bezprostřední konec však přišel až s liberálnějším Frederikem Willemem de Klerkem, který nastoupil na Bothovo místo v roce 1989 a propustil z vězení Nelsona Mandelu.
Jeho snaha vyvrcholila o pět let později prvními všerasovými volbami.
Exprezident před komisí
O svém podílu na politice rasové segregace a zejména o aktivitách Státní bezpečnostní rady, která v roce 1985 vyhlásila výjimečný stav v zemi, měl Botha vypovídat před Komisi pravdy a usmíření.
Ta vyšetřovala zločiny apartheidu za více než třicet let jeho existence.
Protože se Botha před Komisi opakovaně odmítal dostavit, generální prokurátor provincie Východní Kapsko ho předvolal k soudu, který začal v dubnu 1998.
V srpnu pak byl Botha soudem ve městě George odsouzen k jednomu roku vězení podmínečně a pokutě 10 000 randů (asi 1600 dolarů) za pohrdání Komisí.
Následující rok ale vyhrál odvolání proti rozsudku z procedurálních důvodů.
Apartheid, "práce shnilých jablek"
Jeho obhájci tvrdili, že porušování lidských práv za apartheidu byla práce "několika shnilých jablek", a nikoli státu.
Sám Botha Komisi opakovaně nazval "cirkusem" a "honem na čarodějnice" namířeným proti představitelům apartheidu.
"To, co jsem udělal, jsem udělal pro svoji zemi, pro Boha, pro svůj lid a pro všechen lid Jižní Afriky," tvrdil.
