"Nepřekvapilo nás, že jsme našli úniky," říká Thomas Lauvaux, výzkumník z francouzské Laboratoře pro vědu o klimatu a životním prostředí při Institutu Pierra Simona Laplace. Právě on je hlavním autorem studie, publikované v odborném časopise Science. "Mysleli jsme, že k nim dochází jednou za čas, (…) na konkrétních místech, většinou náhodně. Ale vůbec tomu tak není. Děje se to systematicky," uvedl Lauvaux pro server Business Insider.
Lauvaux a jeho spolupracovníci se zaměřili na data ze satelitu Sentinel 5P, který provozuje Evropská vesmírná agentura (ESA) v rámci programu Copernicus na monitorování znečištění ovzduší. Satelit neposkytuje dostatečně detailní obrázek zemského povrchu, aby dokázal odhalit malé úniky metanu. Na zhruba 1200 největších to ale stačilo.
Sentinel 5P tak odhalil, že z jednotlivých míst, kde se například v Rusku, Turkmenistánu, Spojených státech nebo Íránu těží a přepravuje ropa a plyn, unikalo v letech 2019 a 2020 až 25 tun metanu za hodinu. Celkový objem vědci odhadují až na devět milionů tun za rok.
@ScienceMagazine just released the first systematic study of #methane ultra-emitters — the result of several years of research by @Kayrros and lead author Thomas Lauvaux of #LSCE.
— Antoine Halff (@antoine_halff) February 4, 2022
Groundbreaking study in Science provides firs | EurekAlert! https://t.co/JvfpaqeUzO
To odpovídá zhruba desetině objemu známých emisí metanu z ropy a plynu. Nová zjištění ale mohou znamenat, že oficiální čísla jsou oproti skutečnosti až dvakrát podhodnocená. Výzkumníci navíc museli některé lokality zcela vynechat. Z ropných polí v americkém Texasu nebo z některých míst v Kanadě a Číně uniká plynu tolik, že ho nešlo přesně změřit.
Metan nejen z krav
Lidstvo svou činností každoročně dostane do ovzduší asi 400 milionů tun tohoto skleníkového plynu. Nejvíc ho celosvětově pochází ze zemědělství - uvolňuje se při pěstování rýže, "říhají" ho krávy a najdeme ho i v hnoji.
"Hned na druhém místě je ale kategorie, kam patří i úniky při manipulaci s fosilními palivy. Proto je rychlejší odhalování úniku metanu v tomto odvětví prioritou," popsala už dříve pro deník Aktuálně.cz Robin Lambollová, odbornice na environmentální vědu z Imperial College London.
Zatímco oxid uhličitý, nejrozšířenější skleníkový plyn, je vědomým produktem spalování fosilních paliv, omezovat úniky metanu je i v zájmu provozovatelů plynové a ropné infrastruktury - jakožto hlavní součást plynu má metan hodnotu. Upouštění metanu z ropovodů a plynovodů je pro ně ale běžnou součástí údržby. "Otevřou ventily, metan a zemní plyn unikne ven a (údržbáři) mohou opravit, co potřebují," vysvětluje Lauvaux.
Podle něj je možné, že většina metanu odhaleného v rámci nově zveřejněného satelitního mapování uniká právě tímto způsobem. Praktiku chce nově omezit Evropská komise.
Sami provozovatelé už nyní úniky sledují, používají k tomu drony, menší letadla a speciální kamery. Přehled o skutečném rozsahu problému ale podle expertů mohou poskytnout jen záběry ze satelitů - v kombinaci s ostatními způsoby. Že jsou k tomu užitečné i ty s hrubým rozlišením, jako je evropský Sentinel 5P, který povrch planety zabírá každý den, potvrdila nová studie.
Kromě těchto satelitů se na metan zaměřuje i nová generace technologií, kterou mají k dispozici některé soukromé firmy. Zařízení za miliony dolarů o velikosti běžné mikrovlnné trouby dokážou najít únik metanu s přesností na 30 metrů.
Nebezpečně rychlé přírůstky
"Čeká nás dramatický pokrok ve sledování metanu z vesmíru. To zmenší (dnešní) limity jeho odhalování," věří Riley Duren, výzkumník z Arizonské univerzity a další z autorů studie. Mezinárodní observatoř emisí metanu funguje už od loňského listopadu při OSN a také ona spoléhá mimo jiné na záběry ze satelitů.
Evropská unie, Spojené státy a další stovka zemí světa se v listopadu navíc poprvé zavázaly emise metanu snižovat, a to do konce této dekády o třicet procent.
Podle vědců by to mělo několik pozitivních dopadů. Zaprvé by to mohlo výrazně pomoci v boji s klimatickou krizí: metan se totiž chová jinak než jeho známější "příbuzný", oxid uhličitý. V atmosféře vydrží jen asi deset let. "Pak se rozpadá na oxid uhličitý a vodu," vysvětluje Lambollová. Jenže během prvních roků v zemské atmosféře metan stihne napáchat nejvíc škod a účinněji oteplit planetu. Ve dvacetiletém srovnání je tak 86krát silnější než oxid uhličitý. Ve stoletém "jen" 26krát.
Zadruhé by omezení emisí metanu přineslo i úspory pro těžaře a majitele ropovodů a plynovodů. Podle odhadu výzkumníků by největší vypouštěči metanu mohli relativně snadným omezením úniků ušetřit na jedné tuně metanu v přepočtu více než 5300 korun.
Zatím ale metanu v ovzduší přibývá. Podle nejnovějších dat, zveřejněných na konci ledna, ho tam je třikrát více než v období před průmyslovou revolucí. "Hodnoty metanu nyní rostou nebezpečně rychle," varuje například Euan Nisbet, odborník na zemskou atmosféru z britské školy Royal Holloway, University of London.
Proč tomu tak je, vědci s jistotou nevědí. Pravděpodobným vysvětlením může být kromě rostoucího objemu těžby ropy a zemního plynu také činnost mikrobů v mokřadech, kteří metan sami "vyrábí". Při zahrnutí i přírodních zdrojů tohoto plynu jsou právě mokřady tím nejvýznamnějším.
