Varšava - Tajfun století. Tak hodnotí odborníci tropický cyklon Haiyan (místními nazývaný Yolanda), který zpustošil Filipíny.
Vichr v oku bouře dosahoval v nárazech rychlosti až 380 kilometrů v hodině a likvidoval vše, co mu stálo v cestě. Na konečná čísla je ještě brzy, již teď je ale jasné, že obětí bude přes 10 tisíc.
Haiyan ovlivnil i začátek summitu Organizace spojených národů o klimatu ve Varšavě. Šéfka OSN pro klima Christiana Figueresová upozornila, že tajfun je "skutečností, která nutí k zamyšlení" nad klimatickými změnami.
Někteří klimatologové ale ve svých výrocích zacházejí ještě dál. Tvrdí, že pokud lidstvo radikálně nezmění svůj přístup, musí si na podobné katastrofy zvykat.
Supertajfuny budou podle nich svět sužovat stále častěji a budou čím dál silnější. V posledním století škody napáchané bouřemi výrazně vzrostly, na čemž se beze sporu podílí i urbanizace a větší koncentrace lidí na pobřežích.
To ale není jediné - a podle některých klimatologů ani hlavní - vysvětlení. Na katastrofálním běsnění přírodních živlů se podílejí právě globální změny klimatu, tvrdí.
Letos to ostatně není poprvé, co se nad Filipínami přehnal supertajfun velikostí a silou odpovídající tomu víkendovému. Loni v prosinci udeřil na druhý největší ostrov Mindanao tajfun Bopha, který si vyžádal přes tisíc lidských životů.
Jak pomoci?
Nadace ADRA
- Dárcovská SMS ve formě DMS ADRA na číslo 87777. Cena jedné zprávy je 30 Kč.
- Na číslo účtu Nadace ADRA 41594159/0300, v. s. 395
Člověk v tísni
- Na číslo účtu: 37893789/0300
Charita ČR
- Na číslo účtu 55660022/0800, v. s. 133
Pravděpodobnost, že se kvůli globálnímu oteplování zformuje cyklon, jako je Haiyan, prý roste a klimatické změny se zřejmě podepisují i na síle cyklonů. Číselné důkazy zatím chybějí, protože výskyt i síla bouří v přírodě přirozeně fluktuuje. Prokázat či vyvrátit souvislost mezi formováním cyklonů tak bude možné až z dlouhodobějšího hlediska.
"To ale neznamená, že k tomu nedochází," píše v článku publikovaném na serveru CNN Adam Sobel, atmosférický vědec z Kolumbijské univerzity, jenž se na extrémy počasí specializuje. V souvislosti s tím, jakou katastrofu teď Filipíny prožívají, připomíná, že si na podobná neštěstí možná zadělávají lidé sami.
A se svým tvrzením není jediný.
"Máme důkazy i o mnohem silnějších bouřích z doby ledové. Zároveň ale víme, že se skleníkové plyny kumulují v atmosféře, zvyšují vlhkost vzduchu - a to pravděpodobně činí některé bouře silnější. Vliv má patrně rovněž tání ledovců, které mění proudění vzduchu," napsal v reakci na běsnění hurikánu Sandy Kevin Trenberth z amerického Národního centra pro atmosférický výzkum na serveru Michiganského technologického institutu.
"Skleníkové plyny uvězněné v atmosféře zvyšují vlhkost a přispívají k rychlejšímu odpařování. Tím se některé části planety vysušují a odpařená vlhkost je přenášena do jiných oblastí, kde pak zintenzivňuje bouře. Ve výsledku působí klimatické změny vlny sucha i bouře a záplavy," dodal Trenberth .
