Vědci se pokusili dokázat, že lidé se rodí hodní

jem
1. 12. 2009 14:30
Německý biolog a jeho tým zjistili, že se děti rodí s tendencí pomáhat duhým
V kyblíku s teplou vodou se děti cítí příjemně. Jako u mamky v břísku. Ilustrační snímek.
V kyblíku s teplou vodou se děti cítí příjemně. Jako u mamky v břísku. Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Lipsko - Němečtí biologové si položili otázku, jaká je vlastně podstata lidství. Co nás charakterizuje a odlišuje od ostatních tvorů na Zemi?

Lidstvo jako celek se často označuje za zkažené společenství, ve kterém převládají válečnické a sobecké rysy. Ne všichni si to ale myslí.

Mezi optimisty se řadí skupina německých biologů, vedená psychologem Michaelem Tomasellem, který vede lipský institut biologické antropologie. Tato skupina se rozhodla pomocí pokusů dokázat, že to s lidmi není tak černé, jak by se mohlo zdát.

Pokus s dětmi

Závěry studie vycházejí ze série pokusů prováděných na malých dětech do osmnácti měsíců. Jejich chování bylo porovnáváno s mláďaty šimpanzů, kteří jsou nám ve zkoumaných ohledech nejpodobnější. Cílem bylo vypíchnout výhradně lidské chování.

A závěry jsou přinejmenším potěšující. Ukázalo se, že děti mají vrozené sociální cítění a potřebu pomáhat druhým. „Když osmnáctiměsíční dítě vidělo cizího dospělého, který měl plné ruce a potřeboval otevřít dveře nebo mu upadl špendlík, okamžitě pomohlo," konstatuje doktor Michael Tomasello.

K myšlence, že máme tendenci pomáhat vrozenou, dovedl vědce fakt, že se toto jednání objevuje ve velmi útlém věku. Ještě před tím, než nám rodiče začnou vštěpovat zásady slušného chování.

Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: ananova.com

Názoru, že se lidé rodí už s předpoklady ke slušnému chování oponuje psycholožka Elizabeth Spelková z Harvardovy univerzity. Podle ní mají již takto malé děti příležitost pomoc druhým okoukat, a tak nemůžeme s jistotou tvrdit, že se jedná o vrozenou vlastnost. Navíc se do jisté míry podobně chovají i šimpanzi, kteří nic okoukat nemohou. Šimpanzi mají podobné chování pouze v nejútlejším věku (několik měsíců), pak jejich sociální cítění za lidským zaostává.

Podle doktora Tomasella, je ale třeba brát v potaz, že se v různých kulturách a národech objevují odlišné typy sociálního chování, přičemž se je děti od rodičů učí pokaždé v jiném věku. Ochota pomoci druhým se však objevuje napříč kulturami ve stejném období.

Když stárneme instinkt „dobroty" mizí

Okolo tří let se již začíná ochota pomáhat u každého jedince lišit a je více selektivní. Děti od tří let například spíše pomohou tomu, kdo se k nim před tím choval hezky. Dodržování sociálních norem, tak jak je známe, podle doktora Tomaselliho pramení z toho, že se děti touží zařadit do sociální skupiny.

Z výsledků studie doktor Tomasello vyvozuje nejlepší recept na výchovu dětí. Podle něj je nejlepší tzv. induktivní výchova, neboť v dítěti posiluje přirozenou ochotu spolupracovat s ostatními. Indukční výchova je založena na komunikaci s potomkem, kdy s ním o vlivu jeho činnosti na ostatní diskutujeme a klademe důraz na logiku sociální spolupráce.

 

Právě se děje

Další zprávy