Sydney - Australští astronomové objevili nejstarší dosud známou hvězdu. Vznikla krátce po zrodu vesmíru, napsali o tom v nejnovějším vydání vědeckého magazínu Nature.

Objev podle nich může pomoci vyřešit dlouhotrvající nesrovnalost mezi pozorováními a hypotézami o takzvaném velkém třesku.

Stefan Keller z Australské národní univerzity Reuters řekl, že jeho tým spatřil chemický otisk "první hvězdy". Po 11 letech pátrání jej zaznamenal pomocí teleskopu SkyMapper na observatoři Siding Spring v australském státě Nový Jižní Wales.

"Tato hvězda se zformovala krátce po velkém třesku před 13,7 miliardy let," přiblížil Keller. "Umožňuje nám nahlédnout do místa, kde se zrodil náš vesmír. Vidíme původ toho, odkud pochází všechny látky kolem nás, které potřebujeme k přežití."

Jedna ze 60 milionů

Prastará hvězda je vzdálená od Země asi 6000 světelných let - z astronomického hlediska se tudíž nachází relativně blízko. Byla jednou ze 60 milionů hvězd zachycených teleskopem SkyMapper v prvním roce jeho provozu.

"Je to poprvé, kdy jednoznačně můžeme říct, že máme materiál z první generace hvězd," uvedl Keller. "Teď budeme schopní dát tenhle kousek skládačky na správné místo."

Složení nově objevené hvězdy ukazuje, že se zformovala krátce po prvotní hvězdě, jejíž hmotnost byla šedesátkrát větší než Slunce.

Podle Kellera se původně mělo za to, že prvotní hvězdy zanikaly v extrémně prudkých explozích, které vyvrhly do vesmíru velké množství železa. Nalezená hvězda však vykazuje známky vyvržení lehčích prvků, jako jsou uhlík a hořčík, ale žádné stopy železa.

"Dlouho jsme zastávali teorii, že první zformované hvězdy byly extrémně hmotné, protože byly tvořené čistě jen vodíkem a heliem," uvedl Keller. "Hvězda je ale jako cibule - má všechny ty vrstvy a nejtěžší prvky jako železo jsou přímo v jádru. Jediné, co se dostalo ven z té supernovy, byl uhlík a trochu hořčíku a to je právě to, co vidíme u hvězdy, kterou jsme objevili," doplnil.