První kolo voleb rakouského prezidenta ovládl populista Hofer, kandidáti vládní koalice propadli

ČTK ČTK
Aktualizováno 24. 4. 2016 22:19
V prvním kole prezidentských voleb v Rakousku nečekaně zvítězil kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer. Ve druhém kole se 22. května utká s expředsedou strany Zelených Alexanderem Van der Bellenem. Kandidáti vládní koalice - sociálních demokratů a lidovců - ve volbách zcela propadli. Před druhým kolem se předpokládá, že voliči neúspěšných kandidátů podpoří spíše Van der Bellena, než Hofera.
Norbert Hofer se o post rakouského prezidenta uchází coby kandidát Svobodných.
Norbert Hofer se o post rakouského prezidenta uchází coby kandidát Svobodných. | Foto: Reuters

Vídeň - V prvním kole prezidentských voleb v Rakousku s nečekaně velkým náskokem zvítězil pětačtyřicetiletý kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer, kterého podle předběžných výsledků podpořilo 36,4 procenta voličů.

Těsný souboj o druhé místo, a tedy i o postup do rozhodujícího druhého kola vyhrál dvaasedmdesátiletý expředseda strany Zelených Alexander Van der Bellen, který získal 20,4 procenta hlasů. Bývalá předsedkyně nejvyššího soudu Irmgard Grissová dosáhla na výsledek o dva procentní body nižší.

V konečných výsledcích zatím nejsou započítány korespondenční hlasy, jichž bylo odevzdáno 640 tisíc a které se budou sčítat v pondělí. Podle odborníků ale konečné výsledky nijak zásadně neovlivní.

Protože ani jeden z šestice kandidátů nezískal nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů nutnou k tomu, aby mohl vítěz vzejít už z prvního kola, uskuteční se souboj dvou nejsilnějších uchazečů ve druhém kole 22. května.

Kandidáti vládní strany propadli

Reprezentanti vládních stran utrpěli debakl: kandidát sociálnědemokratické strany (SPÖ) kancléře Wernera Faymanna Rudolf Hundstorfer a uchazeč koaliční lidové strany (ÖVP) Andreas Khol získali shodně jen 11,2 procenta hlasů. Faymann proto výsledky označil za zklamání a řekl, že je z nich smutný. Nechce z nich ale vyvozovat žádné personální důsledky.

Přesvědčivé vítězství zástupce krajní pravice je velmi překvapivé, protože předvolební průzkumy mu přisuzovaly jen kolem 24 procent hlasů. Pro Svobodné tak jde na celostátní úrovni o nejlepší volební výsledek za více než půlstoletí jejich existence. Předseda FPÖ Heinz-Christian Strache v první reakci řekl, že jde o "historický výsledek", díky němuž se v Rakousku přepíší dějiny a začínají "politicky zcela nové časy".

"Jsem velice vděčný a plný pokory. Výsledek v tomto rozsahu jsem vůbec nečekal," řekl podle agentury APA ve volebním centru ve vídeňském Hofburgu Norbert Hofer.

Komentátoři v prvních reakcích hovořili o "šokujícím" výsledku, a to zejména s ohledem na velmi malé zisky vládních stran. Lidovci a sociální demokraté, kteří se po dlouhá desetiletí střídají v Rakousku u moci a nyní společně tvoří koaliční vládu, jsou totiž poprvé od druhé světové války z boje o křeslo v Hofburgu vyřazeni.

Podle analýz k jejich porážce přispěla zejména nespokojenost voličů s neměnností politické scény, a to zejména v souvislosti se zvládáním uprchlické krize. V druhém kole ale budou karty rozdány zcela nově, upozornila předsedkyně strany Zelených Eva Glawischnigová. Předpokládá se totiž, že voliči neúspěšných kandidátů podpoří spíše Van der Bellena, než Hofera.

Volební účast v neděli dosáhla kolem 68,1 procenta. Byla výrazně vyšší než před šesti lety, kdy přišlo hlasovat 53,6 procenta voličů a dosavadní sociálnědemokratický prezident Heinz Fischer obhájil svůj mandát už v prvním kole.

Migrační vlna nebyla zvládnutá, vše bylo podřízeno řešení humanitární krize a bezpečnostní aspekty byly potlačeny, říká Jiří Šedivý. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 14 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy