Washington – Ve věku 95 let zemřel astronaut John Glenn, který v roce 1962 jako první Američan obletěl zeměkouli. Oznámil to guvernér amerického státu Ohio John Kasich, za který byl Glenn v minulosti rovněž dlouholetým členem Senátu USA. Glenn byl posledním žijícím členem skupiny sedmi pilotů, vybraných k tomu, aby se stali prvními astronauty.
Před týdnem byl Glenn hospitalizován v nemocnici, která se specializuje na rakovinu. Senátorovy zdravotní problémy ale mluvčí Jamesovy onkologické nemocnice neupřesnil. Podle médií se zdravotní stav někdejšího stíhacího pilota Glenna zhoršoval od operace srdce v roce 2014 a následné mozkové mrtvice.
V únoru 1962 pronikl John Glenn jako první Američan na oběžnou dráhu Země a pomohl tak napravit reputaci amerického vesmírného programu po vítězství Sovětského svazu v pomyslném souboji o prvního člověka v kosmu, kterým se stal v roce 1961 Jurij Gagarin.
V říjnu 1998 se zase ve svých 77 letech stal nejstarším člověkem, který kdy zavítal do vesmíru. Glenn také 24 let zasedal v americkém Senátu.
Pro létání se rodák z města Cambridge v Ohiu nadchl již v dětství. Během druhé světové války studoval matematiku, ale po napadení Pearl Harboru Japonci ze studií zběhl k námořnímu letectvu.
Vyznamenal se jako bojový pilot v Pacifiku. Za války se stihl také oženit a v 50. letech se zúčastnil operací během korejské války.
Na předních stránkách novin se objevil už v roce 1957, kdy za tři hodiny a 23 minut s tryskovým nadzvukovým letounem překonal trasu z Los Angeles do New Yorku. V roce 1959 byl přidělen do projektu Mercury, jehož cílem bylo vynést člověka na oběžnou dráhu kolem Země a bezpečně ho vrátit zpět.
Necelý měsíc po letu Gagarina se v kosmu ocitl Glennův kolega Alan Shepard, letěl však pouze po balistické dráze. Jako další v pořadí byl vybrán právě Glenn, tehdy čtyřicetiletý, nejstarší z prvních sedmi kandidátů amerického kosmického programu.
V malé kabině kosmické lodi Friendship 7 odstartoval podplukovník Glenn do vesmíru 20. února 1962. Za čtyři hodiny a 56 minut uskutečnil tři oblety planety. Během letu musel přejít na ruční ovládání a navíc zavládly obavy z oddělení ochranného tepelného štítu lodi.
Glenn nakonec bezpečně přistál v Atlantiku u Bahamských ostrovů a stal se z něj národní hrdina. "Bylo mi jasné, že se něco trhá na okraji kabiny. Hořící kousky se trhaly a svištěly kolem okénka... Když se to tak vezme, mohl to být velmi ošklivý den," shrnul lakonicky svůj historický let.
Z aktivní služby u námořnictva a z programu vesmírných letů odešel Glenn kolem roku 1965 do hospodářské sféry, kde působil ve vedení firmy Royal Crown Cola.
Vedle manažerské kariéry si postupně začal budovat i politickou. Do Senátu kandidoval poprvé v roce 1970, neuspěl však už v primárních volbách. Jako senátor za rodný stát Ohio vstoupil do Washingtonu až o čtyři roky později. Zabýval se energetickou, vojenskou a zahraniční politikou.
V roce 1976 se tento přítel rodiny Kennedyových pokoušel i stanout po boku Jimmyho Cartera jako kandidát na funkci viceprezidenta. A v roce 1984 zase ztroskotal ve snaze stát se kandidátem demokratů na prezidentský úřad. Senátorem byl až do roku 1999.
O návratu do vesmíru prý uvažoval téměř 30 let. Žádosti o další expedice mu vedení NASA zamítalo údajně i z obavy, že by případný neúspěch, který by mohl skončit Glennovou smrtí, mohl ochromit americký kosmický vývoj.
V červnu 1997 začal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zkoumat vliv stavu beztíže na staré lidi a Glenn se nabídl na tento projekt. Jeho následná devítidenní mise v raketoplánu Discovery na přelomu října a listopadu 1998 vyvolala nadšené i nesouhlasné reakce.
Glenn se stal ve svých 77 letech nejstarším člověkem ve vesmíru a unikátní byl také fakt, že NASA ho z lékařského hlediska sledovala přes 40 let, od doby, kdy vstoupil mezi astronauty. Na palubě raketoplánu se tehdy do vesmíru vydal i plakát (ve formě mikrofiše) se stovkou podpisů studentů jednoho pražského gymnázia.
Později se Glenn, otec dvou dětí, zviditelnil v souvislosti s ukončením projektu raketoplánů, kdy hlasitě volal po tom, aby raketoplány létaly do doby, než za ně budou mít Spojené státy odpovídající náhradu. Raketoplány přestaly létat v červenci 2011, ani po pěti letech ale náhradu nemají.
