Kábul - Válka proti terorismu, kterou v roce 2001 zahájil bývalý americký prezident George Bush, je mimořádně nákladná. Federální pokladnu, přesněji americké daňové poplatníky, již přišla na více než bilion dolarů.
Stejně tak astronomických čísel dosáhly během konfliktů v Iráku a Afghánistánu počty mrtvých civilistů. Pro ty se v armádním žargonu vžil výraz "collateral damage".
V Iráku činí tyto "vedlejší ztráty" podle oficiálních údajů nejméně 110 tisíc osob, v Afghánistánu přibližně deset tisíc. Afghánská čísla postavil do nového světla únik tajných vojenských dokumentů, které v neděli zveřejnil server WikiLeaks.
Materiály popisují řadu nezdařených útoků vedených proti povstaleckým pozicím, jimž padly za oběť ženy a děti.
Podle agentury AP odvolávající se na server Afghanistan Rights Monitor zahynulo v zemi, kde se Američané a jejich spojenci od roku 2001 utkávají s fundamentalistickým hnutím Tálibán, jen za prvních šest měsíců letošního roku 1074 civilistů.
Útok v Sangínu
Téměř dvě třetiny obětí spadá na konto povstalců, pětinu mají na svědomí jednotky NATO, desetinu afghánská armáda.
Středeční pumový útok v provincii Nímróz na jihozápadě země, při němž zahynulo 25 osob, byl sice namířen proti vojákům Severoatlantické aliance, umírali při něm ale znovu civilisté.
Tálibánci na dálku řízenou bombu odpálili u silnice v okamžiku, kdy kolem projížděl plně obsazený autobus.
Mluvčí hnutí Zabihulláh Mudžáhid ovšem popřel, že by za útokem stál Tálibán.
"Toto je práce NATO," řekl agentuře AFP. "Snaží se jen odvést pozornost od incidentu v Sangínu."
V pátek zahynulo v okrese Sangín v provincii Helmand na jihu země dvaapadesát civilistů poté, co aliance zaútočila na vesnici Rigí, kde se povstalci měli ukrývat, raketami. Většina mrtvých byly opět ženy a děti.
Opakovaná selhání rozvědky
Američané a jejich spojenci jsou v Afghánistátu v nezáviděníhodné situaci. Čelí nepříteli, který není nikde vidět, dává o sobě ale dennodenně vědět sebevražednými útoky, raketami odpalovanými z ramene či na dálku řízenými bombami.
Jejich rozvědka má k dispozici často nepřesné údaje opírající se vesměs jen o zprávy místních informátorů.
Jsou pod ustavičným tlakem ze strany Pentagonu, jenž vede v zemi po devět let válku, kterou zřejmě nelze vyhrát. Nepodařilo se jim polapit ani vůdce al-Káidy Usámu bin Ládina, ani velitele Tálibánu mullu Umara. Povstalci kontrolují čím dál rozsáhlejší oblasti afghánského venkova.
Nepřesné údaje rozvědky mají za následek jen další a další mrtvé civilisty. Rozkaz zabíjet Afghánce spolupracující s aliančními jednotkami, včetně žen, navíc v jednom ze svých červnových rozkazů vydal také mulla Umar.
Gardíz, Kandahár, Alí Dája
Incidentů, při nichž aliance omylem zasáhla civilisty, se odehrálo v Afghánistánu více než dost.
Dvanáctého února zahájili američtí vojáci v provincii Paktika na východě země palbu na skupinu osob, které se schovaly na střeše domu nedaleko města Gardíz v domnění, že je chtějí přepadnout tálibánci. Američané zabili velitele místní policie, který v domě bydlel, jeho těhotnou ženu a dvě dospělé dcery.
Jedenadvacátého února ostřelovalo americké letectvo nedaleko jihoafghánského Kandaháru konvoj tří aut, o němž se domnívalo, že v něm putují povstalci. Jak se nakonec ukázalo, mezi jedenadvaceti mrtvými nebyl jediný tálibánec.
Dvacátého šestého prosince zajali američtí vojáci v provincii Kunar na východě země osm mladíků a chlapců ve věku 11-18 let, spoutali je a postříleli. O tři dny později přiznalo velení jednotek NATO, že se jednalo o civilní osoby.
Devátého dubna loňského roku zastřelili Američané v obci Alí Dája v sousední provincii Chóst ženu důstojníka afghánské armády, jejího bratra, sedmnáctiletou dceru, patnáctiletého syna a několikatýdenní nemluvně. Domnívali se opět, že se jedná o povstalce.
Ačkoliv Pentagon přiznává, že omylem zabil pouze 369 civilistů, afghánské zdroje hovoří o přibližně třech tisících. Stejné nejasnosti ovšem panují okolo války v Iráku. Irácké zdroje uvádějí, že sedmiletý konflikt si vyžádal 850 tisíc civilních obětí.
