Libanonci provozují desítky anglicky psaných blogů, ve většině z nich se vyjadřují k aktuálním událostem, spojeným s válkou. Jeden z nich Zadigvoltaire provozuje blog Beirut Notes.
Izraelci nezůstávají pozadu, avšak daleko častěji se izraelští bloggeři staví za mír a zastavení války a spíše než Libanonce si na mušku berou celý arabský svět. Přinášíme vám jeden z příspěvků Rabbiho Dr. Edgara Nofa z Haify.
Zrůdy z Izraele
30. července 2006, napsal: Zadigvoltaire
Izrael znovu proměnil život ve smrt. Tentokrát ve vesnici Kana, kde se Kristus údajně zúčastnil svatby a proměnil vodu ve víno.
Izraelci zmasakrovali, povraždili, roztrhali údy nejméně 51 lidí, včetně 22 dětí. Demokratický stát Izrael, morální stát Izrael zaživa pálí libanonské děti pro boha sionismu.
Před deseti lety Izrael zmasakroval více než 100 uprchlíků na základně OSN v Kana. A vyvázl bez trestu.
Libanonské děti jsou podřadnější, že? Západním společnostem na nich nezáleží. Izrael může zabíjet, jak se mu zlíbí, a vždy je to neúmyslné.
Chudák Izrael, chudáci Izraelci. Stali se oběťmi své obrany před arabskou zrůdou. Mohou zabíjet její děti, její vnuky a její matky. Bojují přece o přežití.
Chudák Izrael, chudáci Izraelci. Stojí v první linii obrany západní civilizace a etiky. Mohou se dopustit chyby, zabít desítky dětí, omluvit se a USA jim chvatně odpustí. Tohle se smí.
Koneckonců jsou to jen lidé, zatímco libanonské děti jsou stoupenci Hizballáhu, kteří by měli zemřít za nový a demokratický Blízký východ, jaký George Bush přislíbil světu.
Za Blízký východ plný smrti, bídy a nenávisti. Za Blízký východ, kde jsou zločinci oslavováni a oběti se zametou pod koberec mezinárodní spravedlnosti.
Toto je onen hrdinný nový svět, který nám slíbil Bush, jeho neokonzervativní intelektuálové a jejich izraelští štváči.
Probuď se, Izraeli!
29. července 2006, napsal: Zadigvoltaire
Včera večer položil [předseda libanonské Pokrokové socialistické strany] Walid Jumblatt otázku: "Komu věnuje [Sajíd Hasan] Nasralláh svůj dar v podobě vítězství [nad Izraelem]? Libanonskému lidu, anebo Íránu a Sýrii?"
Nasralláh na to odpověděl dnes večer, když prohlásil: "Vítězství Hizballáhu patří Libanonu a všem Libanoncům, křesťanům i muslimům Libanon bude po našem vítězství jednotnější než kdykoliv předtím."
Pokud to Nasralláh myslí upřímně, a on to obvykle upřímně myslí, pak by měl Hizballáh vyhrát. Izraelci zničili mou zemi i můj život a vystavili svůj stát vůbec poprvé od jeho vzniku přímému útoku.
Jejich vojenské dobrodružství a odmítnutí usilovat o mírové řešení situace se sousedy je odhalilo. Moc může mít z krátkodobého hlediska pravdu, ale nakonec vždy zvítězí místopis a dějiny.
Vyzývám Izraelce, aby přestali s tímhle nesmyslným masakrem, smetli ve volbách svou současnou vládu a vrátili se k jednacímu stolu.
Arabové se vyjádřili jasně. Přejí si mír, spravedlivý mír. V roce 2002 na arabském summitu v Bejrútu navrhly arabské státy mírovou iniciativu, kterou Izrael odmítl. V roce 2003 vypracovala skupina Izraelců a Palestinců v Ženevě faktické mírové řešení, které však Izrael opět zavrhl.
Řešením je spravedlivý mír. Bomby pronikající do krytů, zabíjení nevinných dětí nebo ničení libanonských vesnic vyvolají jen další nenávist, radikalismus a bídu.
Probuď se, Izraeli!
Nový budík
28. července 2006, napsal: Rabbi Dr. Edgar Nof
Dnes o půl osmé ráno neprobudil mé děti budík, nýbrž siréna. Seběhli jsme dolů do krytu, což není nejlepší způsob, jak zahájit páteční ráno.
Prožíváme obtížnou dobu. Předevčírem padlo devět vojáků při bojích v jižním Libanonu, v místě, odkud Hizballáh odpaluje své rakety. Je strašné otevřít noviny a spatřit fotografie vojáků, kteří padli v boji. Dnes večer na kabalat šabatu za ně odříkáme kadiš.
V Haifě i nadále běháme několikrát denně do krytu. Z 2 600 kaťuší jich více než 100 dopadlo na Haifu. Město vypadá téměř opuštěně a lidé nakupují základní potřeby ve strachu.
V Or Hadaši se nám podařilo obnovit běžný provoz. Většina zaměstnanců se vrátila do práce, s výjimkou několika pracovníků, kteří se báli přijít nebo si vzali nemocenskou (většinou kvůli problémům s úzkostí).
V sobotu jsme měli mít čtyři obřady bar micva a naštěstí ho zrušila jen jedna rodina, i když pořád doufám, že se tuto sobotu vrátí i ona. Zbývající tři rodiny se rozhodly pořádat bar micva podle původního plánu a s tím, kdo se rozhodne přijít. Musím vám říct, jak hrdý jsem na jejich odvahu a odhodlání.
Zahájili jsme přípravy na proměnu krytu v synagogu, objednali jsme svatou archu a televizi. V poslední době je velký problém zajistit zapojení a opravy elektrických spotřebičů, protože se technici bojí přijet, a tak nemáme v Or Hadaši kabelovou televizi ani klimatizaci.
Včera přijeli do Or Hadaše výkonný ředitel Reformního hnutí Iri Kassel a předseda Avraham Melamed, aby nás podpořili, a během našeho rozhovoru se rozezněly sirény. Naši kuchařku odvezli do nemocnice a pak požádala ještě o týden domácího léčení, takže nám nemá kdo vařit. Naštěstí se vaření s radostí ujala jedna pomocnice učitelky předškolních dětí, takže jsme měli marocké jídlo.
Naše předškolní koordinátorka tráví čas raději tady, protože tvrdí, že je to bezpečnější než doma. Pro naši účetní je chůze do krytu velmi obtížná, protože pokaždé, co se rozezní sirény, musí s sebou po schodech snášet i roční dceru.
Hospodářská situace se zhoršuje. Včera vláda rozhodla, že odškodní zaměstnance na severu tím, že jim vyplatí pouhých 52% mzdy. O 20% zaměstnanci přijdou a zbytek jim doplatí Or Hadaš. To znamená, že v červenci přijdeme o více než 10 000 dolarů, protože budeme muset doplatit mzdu 30 kmenovým zaměstnancům Or Hadaše. V tom ještě není zahrnuto zrušení oslav významných životních událostí a skutečnost, že rodiče chtějí zpátky peníze za předškolní výchovu.
Tento příspěvek chci zakončit tím, že vám povím o jednom z našich hrdinů, předchozím prezidentovi doktoru Jišaji Lachterovi, který nepřetržitě pracuje jako lékař v nemocnici Rambam v Haifě a v jedné nemocnici v Naharíji, kde pomáhá zraněným vojákům a civilistům.
Slyšel jsem o lidech, kteří přišli při výbuchu o ruku nebo o nohu nechci zacházet do detailů, ale chtěl jsem zdůraznit, že Jišaj Lachter je jedním z hrdinů, jež člověk nevidí ustavičně v televizi, a jsme pyšní, že je aktivním členem Or Hadaše.
Naše učebny nikdy nebyly tak čisté a plné uvítací výzdoby a my se modlíme, aby byl každým dnem vyhlášen konec války a děti se do Or Hadaše vrátily.
Poznámka: Blogů s tématikou války je nepřeberné množství na obou stranách. Náš výběr byl náhodný.
