Válka o Arktidu pokračuje. K pólu míří i Američané

lem
14. 8. 2007 19:00
Zásoby ropy a zemního plynu lákají Uvnitř: GRAFIKA

Washington - Bitva o Severní pól nabírá na obrátkách. Po Rusku, Kanadě a Dánsku vyrazila do Arktidy také americká výprava.

Čtyřtýdenní expedice má - obdobně jako výpravy ostatních tří států - dokázat, že podmořské dno pod Severním pólem, kde se údajně nalézají bohatá ložiska ropy a zemního plynu, je pokračováním severního okraje americké Aljašky.

Dlouho plánovaná cesta

Podle úřadů USA však v žádném případě nejde o reakci na ruskou či dánskou expedici, případně na cestu kanadského premiéra Harpera.

"Plavba se plánovala tři roky. Jde o pokračování dlouholetého programu, nikoliv o přímou reakci na dění posledních dnů," uvedl i člen expedice a profesor univerzity z New Hampshiru Larry Mayer.

V případě Spojených států jde již o třetí cestu do Akrtidy. První dvě expedice se konaly v letech 2003 a 2004.

V sázce je podle americké organizace Geological Survey hodně. V Arktidě je prý čtvrtina všech zásob ropy a plynu ve světě, které dosud nebyly objeveny.

Na sever vyrazili i Dánové

Není proto divu, že na sever míří kromě Rusů a Kanaďanů také už zmiňovaní Dánové. Pětačtyřicet dánských vědců na švédském ledoborci Oden vyrazilo před několika dny z Tromsö na severu Norska .

Pět týdnů má dánská posádka za úkol studovat mořské dno mezi 83. a 87. stupněm severní šířky, severně od Grónska, které je dánským zámořským územím.

Stejně jako Moskva a Ottawa, i Kodaň se snaží dokázat, že podmořský horský řetězec je pokračováním jejího území, konkrétně Grónska. Pak by si i Dánsko mohlo činit nároky na region..

Dánské expedici, pojmenované Lomrog 2007, se dostane podpory od ruské jaderné ponorky, upřesnilo ministerstvo.

Komu patří mořské dno?

Země, která přistoupila ke konvenci OSN o mořském právu, může až deset let po ratifikaci smlouvy vznést nároky na mořské dno, pokud chce rozšířit svou svrchovanost za hranici 200 mil, které konvence stanoví. Dvě stě mil je takzvaným výhradním ekonomickým pásmem.

Rusko ratifikovalo konvenci v roce 1997 a v roce 2001 - jako první ze zemí sousedících se Severním pólem - předložilo výboru OSN pro mořské právo žádost, v níž vznáší nároky na arktické mořské dno.

Dánsko, které konvenci ratifikovalo v roce 2004, tak může učinit až do roku 2014. 

Foto: Aktuálně.cz

 

Právě se děje

Další zprávy