Byla to bolest v krví podlitých očích Nafíny Ráhimové a vztek v jejím hlase. Nejnovější vzplanutí občanské války totiž znovu vyhnalo Nafíninu rodinu z domova. Už poněkolikáté.
Když mě vyhledala na prašné stezce mezi stany v tomto přeplněném uprchlickém táboře na neklidném východě Srí Lanky, zoufale se toužila podělit o svůj příběh.
Už 20 let
Muslimská matka čtyř dětí absolvovala se svou rodinou desetihodinovou pouť do bezpečí, zatímco povstalci z řad tamilských tygrů bojovali s vládními jednotkami.
"Mám jen šaty, ve kterých teď stojím," říká s třesoucím se spodním rtem, zatímco ostatní uprchlíci se před mými otázkami rozprchli a po očku vykukovali z holých přístřešků, které jim alespoň trošku poskytují pocit nově nalezeného bezpečí.
"Takhle už náš život vypadá 20 let, pořád utíkáme tam nebo onam. Chci, aby moje děti studovaly a mohly se vrátit domů, jenže se bojíme."
Její vesnice jižně od Trincomalee, přístavu vzdáleného 230 kilometrů severovýchodně od hlavního města Colombo, byla stejně jako řada jiných vesnic zpustošena po krachu příměří v roce 2002.
Nejvíce trpí civilisté
Dělostřelecká a minometná palba zanechala v troskách domy a mešity ležící v blízkosti frontových linií.
Od konce července bylo v oblasti rýžových polí, palem a vodních nádrží na severu a východě země vyhnáno z domovů více než 200 000 lidí.
Jen v tomto táboře, čítajícím 108 stanů, žije více než 1 800 lidí. Nafína se o svůj skromný stan, v němž ve spalujícím poledním slunci panuje dusivá atmosféra, dělí s 12 dalšími lidmi.
Válka se na Srí Lance táhne už 23 let. Během bojů sice zahynuly tisíce vojáků, povstalců i civilistů, avšak přítomnost opuštěných měst a vesnic v okruhu několika kilometrů od předsunutých obranných linií Tamilských tygrů je neklamným důkazem, že největší zátěž tohoto konfliktu nesou civilisté.
Někteří z těch, kdo válku zatím přežili, nedbají na pokračující minometnou palbu a bombardování a vracejí se do zničených domovů, aby zjistili, co se dá zachránit.
Přitom varují své děti, aby se ničeho nedotýkaly, protože všude může ležet nevybuchlá munice.
Tygří zákony
Tygři osvobození tamilského Ílámu (LTTE) se pyšní tím, že na svém území zavedli přísnou disciplínu, včetně soudů a dopravní policie, vyzbrojené rychlopalnými zbraněmi.
Několik po sobě jdoucích vlád odolávalo požadavkům Tamilů, aby jim byla na severovýchodě země vytvořena nová vlast. Od roku 1983 zahynulo ve válce více než 65 000 lidí.
Následky bojů jsou patrné po celé Srí Lance. Od liduprázdných turistických letovisek podél východního a jižního pobřeží, zasaženého vlnou tsunami, až po hlavní město Colombo, kde kancelářští úředníci stále cestou do práce procházejí kolem vojáků vyzbrojených útočnými puškami.
Jít na večeři do restaurace obvykle znamená projít kontrolami u mnoha kontrolních stanovišť, lemovaných zelenými pytli s pískem, které vyrostly po celém hlavním městě.
Infobox
Další reportáže čtěte ZDE
A když v docích na druhém konci města dopadají se strašlivým zvukem na zem vykládané kontejnery, lidem, kteří až příliš důvěrně znají pravidelné výbuchy bomb, se v hlavách začnou honit zběsilé myšlenky a stáhne se jim žaludek.
Stále začínat znova
Obyvatelé Srí Lanky měli celá léta na to, aby se přizpůsobili situaci zejména na severu a východě země, kde jsou dlouholeté boje stále dobře patrné na prostřílených stěnách domů a obchodů.
Už je však unavuje stále dokola začínat život znovu.
"Ráno se tu střílí a v noci tu není bezpečno," říká podnikatel M. Y. H. Imám a tváří se viditelně nejistě, neboť v dálce se opět začala ozývat minometná palba.
"Tohle není život," dodává, když ve své vesnici Palai Nagar poblíž povstaleckých linií jižně od přístavu Trincomalee zastavil na své motorce mezi sutinami.
