Vídeň/Berlín - Snímek Žid Süss - Film bez svědomí, který vzbudil pobouření už na lednovém festivalu Berlinale, nyní přišel do kin v Rakousku, kde vyvolal další kritické reakce. Na německé i rakouské poměry se nezvykle zastává herce, který se dal do služeb Josefa Göbbelse a ztvárnil hlavní roli v propagandistickém antisemitském snímku Žid Süss z roku 1940.
Zatímco dosud známá fakta tvrdí, že herec Ferdinand Marian byl chladný vypočítavec, který věděl, že mu role zajistí minimálně dočasný blahobyt, nový film ho ztvárňuje jako naivní oběť Göbbelsova vlivu.
Druhou skupinu kritiků tvoří lidé, kteří jsou schopni přijmout obranu režiséra Oskara Roehlera, že fikce je ve filmu přípustná, byť se dotýká citlivého tématu. Ti ale zase kritizují, že film sám o sobě nepatří k nejkvalitnějším.
"První představení pro novináře a filmové profesionály skončilo pískotem, bučením a dupáním, jaké snad Palác Berlinale doposud nezažil," psal pro Aktuálně.cz z Berlína Radovan Holub.
Roehlerův snímek je filmem o filmu: pojednává o natáčení snímku Žid Süß (1939-40), který vyprávěl o židovském obchodníkovi ze 30. let 18. století. Námět Liona Feuchtwangera byl ovšem pod Göbbelsovou taktovkou náležitě přepracován a stal se ryzí ukázkou nacistické propagandy. Dodnes je snímek v Německu zakázán pro veřejná promítání.
"Hlavní problém filmu vidí oponenti v tom, že herec Marian působí sympaticky, i když ve skutečnosti šlo o bezskrupulózního kolaboranta," napsal Holub. Autor snímku se však brání, že fikce je filmu přípustná a že chtěl ukázat, že všichni umělci v jakékoli době musí dělat kompromisy.
Film je tak špatný, že ho není třeba zakazovat
Zněžňovat postavy, které spolupracovaly s nacistickým režimem, však podle mnoha hlasů v Německu není vhodné. Charlotte Knoblochová, prezidentka Ústřední židovské rady v Německu, požadovala, aby byl film okamžitě stažen z kin. Berliner Kurier však tuto žádost glosoval větou, že "film je tak špatný, že ani nemusí být zakázaný."
K serveru Berliner Zeitung se přidal i server Süddeutsche Zeitung, který si stěžoval zejména na přehnané ztvárňování některých rolí. Josef Göbbels, který by měl budit spíše hrůzu, ve filmu podle serveru "mává rukama jako králíček duracell" a působí jen směšně.
K počinu Oskara Roehlera ale zazněl i jeden pozitivní hlas. Podle Sophie Albersové ze serveru Stern.de je chvályhodné minimálně to, že režisér vrátil do diskuze starý film z roku 1940.
Thilo Sarrazin jako Josef Göbbels?
Sedmdesát let starý snímek, který kdysi vidělo dvacet milionů diváků. je podle ní podobně propagandistický jako kniha, kterou nedávno vydal kontroverzní bankéř Thilo Sarrazin. A paralela mezi oběma počiny je zřejmá: válečný film poukazuje na židovské obyvatele jako na vzmáhající se nebezpečí, se kterým je nutné bojovat.
Sarrazin ve své knize Německo se zničí (Deutschland schafft sich ab) zase jako hrozbu označuje muslimské imigranty. A zatímco v lednu se 30 procent Němců domnívalo, že "islám není mírumilovné náboženství", hovoří aktuální průzkumy už o 39 procentech.
"Protože se v tomto mezidobí na poli integrační politiky neodehrálo nic významného, lze navýšení připisovat právě vydání knihy Thila Sarrazina a s ním souvisejícím debatám," analyzoval výsledek průzkumu ředitel Informačního institutu Holger Liljeberg.
