Od roku 2002, kdy byly schůzky mezi miliardovou Čínou a její autonomní oblastí obnoveny, jde již o páté kolo jednání. Jelikož Čína nehodlá připustit samotný fakt, že jednání probíhají, není divu, že se během více než tří let nepodařilo dosáhnout žádných výsledků.
Cílem Tibeťanů je svoboda
"Naší nadějí je nalézt řešení tibetské otázky prostřednictvím jednání s čínskou stranou. Tibeťané si zaslouží svobodu a je našim úkolem dosáhnout jí," prohlásil mluvčí tibetského vůdce Thubten Samphel.
Thubten Samphel také prohlásil, že poslední kolo rozhovorů, které se odehrálo loni ve Švýcarsku, se neslo ve velmi příjemném prostředí.
"Dává nám to naději, že naše kontakty s Pekingem se ještě prohloubí a že nalezneme mírové řešení tibetského problému," dodal.
Samotný dalajlama však předpokládá, že zabere ještě mnoho času, než se s čínskou stranou podaří vyjednat autonomii pro jeho zemi.
Téměř půlstoletí v exilu
Dalajláma opustit Lhasu v roce 1959 poté, co skončilo neúspěchem povstání proti čínské okupaci. Ačkoliv Peking považuje dalajlamu za zrádce, pro mnoho Tibeťanů zůstává stále "svátostí" a jejich poslední naději.
Situace v Tibetu se však neustále zhoršuje. Od vpádu čínské armády v roce 1950 byla zničena většina buddhistických klášterů v zemi. Více než milion Tibeťanů zemřelo během střetů s čínskou armádou nebo následně ve věznicích a pracovních táborech. Počet tibetských imigrantů v sousedních zemích již přesáhl sto tisíc. Největší hrozbou je však přesídlování desetitisíců Chanů do země, v níž již v současnosti žije pouhých šest milionů Tibeťanů, zatímco počet Číňanů přesáhl sedmi milionů.
