"Obžalovaná je na útěku… vydali jsme na ni zatykač," uvedl ještě dopoledne předsedající soudce Dominik Gross. Kvůli její absenci pak odročil jednání na 19. října. Po několika hodinách se ale ženu podařilo nalézt, podle informací deníku Bild v hamburské městské části Langenhorn.
Zdravotní způsobilost ženy pak přezkoumal lékař a soud rozhodl, že zatykač bude uplatněn. "Soud obžalované sdělil zatýkací rozkaz. Nyní bude umístěna do vazebního zařízení," uvedla mluvčí soudu Frederike Milhofferová.
Irmgard Furchnerová pracovala v táboře poblíž Gdaňsku v letech 1943 až 1945 jako sekretářka, písařka a stenotypistka pro tamního velitele Paula Wernera Hoppea. Mimo jiné podle prokuratury přepisovala jeho rozkazy k popravám či seznamy deportovaných, kteří pak zamířili vlaky do Osvětimi.
V době, kdy byla ve Stutthofu zaměstnaná, jí bylo 18 a 19 let, proto její případ skončil u soudu pro mladistvé v Itzehoe.
Stutthof původně od roku 1940 sloužil jako tak zvaný pracovně-výchovný tábor, kterým prošly desetitisíce Poláků a občanů Sovětského svazu, internováni v něm ale byli i političtí vězni, lidé podezřelí ze zakázaných homosexuálních styků nebo svědkové Jehovovi. Od poloviny roku 1944 do Stutthofu mířily tisíce Židů z Pobaltí či polští civilisté zatčení po potlačení varšavského povstání. Do konce druhé světové války zemřelo ve Stutthofu, jeho pobočných táborech a při místních pochodech smrti na 65 000 lidí. Součástí zařízení byla i plynová komora, mnoho vězňů bylo zavražděno zastřelením či pomocí fenolových injekcí do srdce. Tisíce lidí zemřely hlady.
Loni soud udělil dvouletý podmíněný trest muži, který za války pracoval v táboře Stutthof jako dozorce. V době verdiktu mu bylo 93 let. Prokuratura ho obžalovala z napomáhání vraždě více než 5000 vězňů.
