Brit Norman Kember a Kanaďané James Loney a Harmeet Singh Sooden patří mezi 280 zahraničních a tisíce iráckých rukojmích, které od americké invaze do Iráku v roce 2003 unesli místní ozbrojenci. Na rozdíl od svého kolegy Toma Foxe měli štěstí a dočkali se propuštění.
Irácká bilance: padesát obětí a devadesát nezvěstných
Tělo Američana Foxe bylo již začátkem března nalezeno na okraji Bagdádu se střelnými zraněními na hlavě a hrudi. Stal se tak jednou z padesáti osob, které iráčtí ozbrojenci nejdříve unesli a následně popravili. Dalších devadesát zahraničních pracovníků v Iráku zůstává nezvěstných.
Za únosy v Iráku stojí skupinky ozbrojenců žádajících výkupné, ale i politické požadavky jako stažení zahraničních vojsk ze země a propuštění vězňů.
První vlna únosů je spojována s pádem Hussajnova režimu v dubnu 2003. Terčem útoků se stávali převážně iráčtí občané a cílem bude získání co největšího finančního obnosu. Za necelé čtyři roky tak bylo uneseno na pět tisíc iráckých občanů.
Únosy odstartovala ofenzíva u Fallúdžy
S pokračující operací spojeneckých vojsk v Iráku a vzrůstajícím násilím v zemi se ozbrojené skupiny zaměřili na zahraniční pracovníky.
Bezprostřední příčinou byla americká ofenzíva u Fallúdžy z dubna 2004.
Během několika týdnů bylo uneseno celkem 43 cizinců. Patří mezi ně také trojice českých novinářů Michal Kubal, Petr Klíma a Vít Pohanka. Po pěti dnech věznění se je naštěstí podařilo zachránit.
První zahraniční obětí iráckých únosů byl Ital Fabrizio Quattrocchi, zastřelený 14. dubna 2004.
Necelý měsíc poté, 11. května, odvysílala arabská televize Al Džazíra nahrávku s popravou amerického podnikatele Nicka Berga. K únosu se přihlásila skupina vedená islámským vůdcem Zarkávím.
Videonahrávky s prosícími rukojmími, případně popravami unesených se objevily ve většině západních zemí. Teprve po protestech v muslimských zemích vyzval Zarkáví k umírněnosti a podobné nahrávky odsoudil jako kontraproduktivní.
Mezi červencem a zářím 2004 bylo v nestabilním Iráku uneseno 87 cizinců. Dvaadvacet z nich bylo popraveno, čtyřiatřicet propuštěno, osud zbytku z nich je stále neznámý.
Německo zaplatilo miliony
Posledním případem, kdy se západní stát rozhodl zaplatit mnohamilionové výkupné za záchranu svých občanů, je snaha o propuštění německé archeoložky Susanne Osthoffové. Berlín za její propuštění vyplatil pět milionů dolarů.
Třiačtyřicetiletá archeoložka byla vůbec první Němkou unesenou v Iráku od pádu vlády Saddáma Husajna. Německo totiž nepatřilo ke koalici, která Saddáma svrhla, podílí se však na výcviku Iráčanů.
Mezi překvapivé oběti únosů patří Britka Margaret Hassanová, vdaná za Iráčana, která v Iráku strávila 25 let jako humanitární pracovnic,e nebo egyptský velvyslanec, jehož smrt v červenci 2005 pobouřila Káhiru. Ve stejném měsíci potvrdilo smrt dvou svých diplomatů v Iráku také Alžírsko.
