Výbuch nálože a následný požár připravily o život 67 cestujících.
Podezřelí jsou dva muži, kteří z rychlíku vyskočili zhruba patnáct minut před výbuchem. Podle svědků se předtím dohadovali s průvodčím. Soupravu opustili s odůvodněním, že omylem nasedli do špatného vlaku.
Vyskočili ve chvíli, kd strojvůdce výrazně zpomalil
Expres jel na trase z Dillí do pákistánského Láhauru, který leží nedaleko indické hranice. Exploze zničila několik vagónů ještě na indické straně.
Bomby ukryli pachatelé v jednom z kufrů. Indická média spekulují o tom, že vinu na tragédii nese i ostraha na nádraží v Dillí, která má za úkol rentgenem prohlížet veškerá zavazadla.
Zabíjeli muslimové muslimy?
Obětí bylo původně šestašedesát, ale dnes přibyla další. Vyšetřovatelé totiž zjistili, že spálené ostatky, které původně považovali za jednu oběť, ve skutečnosti patřily dvěma osobám.
K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Podezření padá na radikální islamisty, usilující o odtržení převážně muslimského Kašmíru od Indie. Většinu obětí však tvoří pákistánští muslimové.
Pákistánský ministr v Indii
Útok se časově nápadně shoduje s dnešní plánovanou návštěvou pákistánského ministra zahraničí Mahmúda Kasúrího v Indii. Obě strany se dohodly, že návštěva se i přes tragédii na železnici uskuteční.
ČTĚTE VÍCE
"Byl to jasný pokus zastavit proces zlepšování vztahů mezi Indií a Pákistánem," citovala agentura AP indického ministra železniční dopravy Lalú Prasáda.
Kašmírští separatisté nemají zájem na sbližování Dillí a Islámábádu. Obávají se totiž, že pákistánská vláda učiní Indům ústupky a přestane podporovat boj Kašmířanů za nezávislost nebo připojení sporné oblasti k Pákistánu.
Kašmír zůstává problémem
Indie a Pákistán se v roce 1999 ocitly na pokraji války. Tehdy po sobě armády obou zemí střílely na hranici rozdělující Kašmír. Vztahy se dále zhoršily po pumovém útoku kašmírských separatistů na budovu indického parlamentu na konci roku 2001.
Později ale Dillí a Islámábád obnovily rozhovory, stáhly vojáky z pohraniční oblasti a slíbily, že problém Kašmíru budou řešit výhradně mírovou cestou.
Pákistán však stále trvá na tom, že o osudu musí rozhodnout samotní obyvatelé Kašmíru. Indie odmítá jakoukoliv změnu statu quo, která by znamenala nezávislost Kašmíru nebo jeho připojení k Pákistánu.
Indie v minulosti vinila pákistánskou vládu, že kašmírským separatistům poskytuje výcvik a peníze. Islámábád vždy tvrdil, že jim dává pouze "morální podporu."
Historické území Kašmíru je od roku 1947 rozděleno na tři části. Největší zůstala v Indii, malé části připadly Pákistánu a Číně. Separatisté a muslimští radikálové vedou ozbrojený boj proti indické vládě od konce osmdesátých let.
