Bývalý učitel řídil ničení památek v Timbuktu. Teď v Haagu čelí obvinění z válečných zločinů

Anna Jordanová
1. 3. 2016 20:03
Džihádistický vůdce Ahmad Mahdí Faki před Mezinárodním trestním soudem v Haagu čelí obvinění, že řídil ničení budov z patnáctého století a tisíců vzácných rukopisů během občanské války v africkém Mali, čímž se dopouštěl válečných zločinů. Na úterním prvním slyšení se rozhoduje především o tom, jestli je dost důkazů pro zahájení procesu. Pokud ano, půjde o přelom, protože doposud soudily ničení památek jen jednotlivé země.
Jeden ze vzácných rukopisů poničený při řádění islamistů v Timbuktu.
Jeden ze vzácných rukopisů poničený při řádění islamistů v Timbuktu. | Foto: Reuters

Haag – Poprvé v historii má být někdo souzen jako válečný zločinec za ničení historických památek Mezinárodním trestním soudem v Haagu. Bývalého učitele a džihádistického vůdce Ahmada Mahdího Fakiho žaloba viní z toho, že za občanské války v africkém Mali řídil v roce 2012 ničení památek ve městě Timbuktu na severu země. Jeho bojovníci zničili mimo jiné i slavnou mešitu Sidí Jahja z patnáctého století, napsal portál Art Newspaper.

Žalobkyně  Mezinárodního trestního soudu v Haagu Fatou Bensoudaová vyšetřuje řádění Mahdího skupiny už od konce války. „Některé z jejich brutálních činů naplňují podstatu válečných zločinů,“ řekla tehdy Bensoudaová.

Ničení památek je považováno za jeden z válečných zločinů podle haagské konvence z roku 1954. Kromě středověké mešity Sidí Jahja měli Faki a jeho bojovníci zničit i svatyně a hrobky muslimských svatých, tzv. súfijů, a na čtyři tisíce vzácných rukopisů. Celý komplex „města 333 svatých“, jak je Timbuktu nazýváno, je zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Žalobci tvrdí, že bývalý učitel Faki patří do islamistické skupiny napojené na Al-Káidu. Během občanské války v mezi vládou v jižní části země, podporovanou mj. Francií, a separatisty na severu vedl také skupinu Hesbah, která pomáhala zavádět na obsazených územích právo šaría.

Na úterním slyšení má soud rozhodnout o tom, jestli bude dost důkazů pro zahájení celého procesu. Pokud ano, půjde o přelomové rozhodnutí, protože doposud soudily ničitele památek pouze jednotlivé země – například Afghánistán Tálibánce, kteří v roce 2001 zničili sochy ze šestého století. Aktivisté volají po tom, aby se soud zabýval i ničením historických památek v Palmýře bojovníky Islámského státu.

Ředitelka UNESCO Irina Boková potvrdila, že se organizace snaží zničené budovy na osvobozeném území postupně opravovat. Zároveň podpořila kampaň  #Unite4Heritage, Spojit se pro dědictví, která se staví proti islamistické propagandě vedoucí k ničení památek na obsazených územích. „Ničení je součást snahy o naprosté kulturní vyčištění. Snaží se o rozpad společnosti a šíří se jako mor. Nejedná se o kameny a budovy, ale o hodnoty a identitu,“ dodala Boková na stránkách UNESCO.

Výnosný obchod

Islámští radikálové ničí památky všude, kam proniknou. V rámci boje za jejich uchování posílá tým archeologů z Oxfordu a Harvardu na Blízký východ levné kamery a fotoaparáty, aby na ně místní natočili co nejvíce památek. Podle těchto záznamů by se pak mohly jednodušeji rekonstruovat nebo identifikovat, uvedla televize CNN.

Mike Gilio z portálu Buzzfeed upozornil, že část artefaktů ze zničených a rozkradených památek místní pašeráci prodávají do zahraničí. Nedá se však odhadnout, kolik a komu obchod vynáší, protože neexistuje žádná evidence. „Hranice mezi Sýrií a Tureckem je dlouhá, těžko se hlídá a někteří celníci jsou do pašování sami zapojeni,“ napsal Gilio.

Podle televize BBC je však pašování těchto artefaktů výnosným obchodem – jen z Národního muzea v Bagdádu bylo ukradeno více než patnáct tisíc předmětů a škody jdou do milionů dolarů.

 

Právě se děje

Další zprávy