Buenos Aires - Za únosy, mučení a zabíjení udělil argentinský soud skoro 30 doživotních trestů a další dvě desítky dlouholetých trestů vězení bývalým představitelům diktátorského režimu v Argentině z přelomu 70. a 80. let.
Doživotí dostal i bývalý kapitán vojenského námořnictva Alfred Astiz, přezdívaný "anděl smrti". Je jedním ze symbolů hrůz vlády vojenské junty v letech 1976 až 1983. Jako agent junty pronikal do skupinek odpůrců režimu, aby identifikoval osoby, které měly být uneseny a zavražděny.
Proces je považován za jeden z největších od pádu diktatury v této jihoamerické zemi v roce 1983, informoval server BBC.
Začal už v roce 2012. Na lavici obžalovaných usedlo 54 lidí, armádních důstojníků či vojáků. Vyšetřování se týkalo zločinů, které se děly ve vojenské škole ESMA v Buenos Aires. Tehdejší režim ji využíval jako tajné vězení, kde mučil své politické odpůrce.
Vězením ESMA prošlo na 5000 lidí, z nichž mnozí se stali obětí takzvaných letů smrti. Vojáci při nich shazovali nepohodlné lidi za živa do moře. Podle ochránců lidských práv si takzvaná špinavá válka, jak se vojenský režim v Argentině nazývá, vyžádala na 30 000 mrtvých a zmizelých.
"Nikdy nebudu žádat o odpuštění"
Ve středečním verdiktu, který se četl téměř čtyři hodiny, bylo na doživotí odsouzeno 29 bývalých vojáků a armádních důstojníků, 19 dalších dostalo tresty od osmi do 25 let a šest lidí bylo zproštěno obžaloby.
"Organizace na ochranu lidských práv jsou skupiny, kterým jde o pomstu a perzekuci," řekl mimo jiné před soudem Astiz. "Nikdy nebudu žádat o odpuštění," dodal.
Rozsudky přivítali příbuzní obětí, kteří se shromáždili před soudní budovou. Nynější proces se týkal 789 obětí argentinské diktatury. Mezi stovkami lidí před budovou soudu byly také aktivistky z hnutí Babiček z Květnového náměstí. Ty pátrají po dětech matek, které porodily za diktatury ve vězení. Děti jim byly odebrány a dány k adopci. Odhaduje se, že bylo takto odebráno asi 500 dětí, z toho 125 se jich tomuto hnutí podařilo najít.
Zločiny diktátorského režimu se staly v Argentině předmětem už několika soudů. Například loni skončil tříletý proces, v němž soud poslal více než desítku armádních důstojníků do vězení na osm až 25 let. Případ se týkal takzvaného plánu Cóndor, který podepsali v roce 1975 v Santiagu de Chile šéfové tajných služeb Chile, Argentiny, Bolívie, Uruguaye a Paraguaye.
V rámci operace Cóndor, o níž se širší veřejnost dozvěděla počátkem 90. let, likvidovaly diktátorské režimy těchto zemí své politické odpůrce. O život tak přišlo na 50 000 lidí. V souvislosti s operací Cóndor byl obviněn i někdejší chilský diktátor Augusto Pinochet, jehož stíhání ale chilský soud zastavil ze zdravotních důvodů. V roce 2006 Pinochet zemřel.
