Brusel - Dosavadní reakce Ruské federace v souvislosti s nedávným použitím vojenské nervové látky k útoku v jihoanglickém Salisbury ukazuje naprostý nedostatek úcty k míru a mezinárodní bezpečnosti. Po jednání s britským ministrem zahraničí Borisem Johnsonem to v pondělí v Bruselu prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Oba se shodli, že útok nebyl izolovanou věcí, ale jen dalším výrazem bezohledného chování ruského státu z posledních let.
Podle britských závěrů je za pokus o vraždu někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery s největší pravděpodobností odpovědné Rusko. Jasnou solidaritu a podporu Londýna už vyjádřili také ministři zahraničí Evropské unie. Moskva, která žádá od Londýna důkazy, odmítá být s věcí spojována.
"Útok byl nepřijatelným porušením mezinárodních norem a pravidel," zdůraznil Stoltenberg. Připomněl, že spojenci už první použití chemické zbraně na území členské země za 70 let existence NATO odsoudili a nabídli Británii veškerou pomoc při vyšetřování.
Johnson upozornil, že věc je jasným porušením Úmluvy o chemických zbraních a hrubým narušením mezinárodního práva. Země Severoatlantické aliance i Evropské unie žádají Moskvu, aby zodpověděla britské otázky a aby Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) okamžitě a zcela zpřístupnila program nervové látky známé jako Novičok (nováček).
Britský ministr Johnson i generální tajemník NATO v pondělí shodně připomněli, že útok v Salisbury je jen další moment ve vzorci bezohledného ruského chování z posledních let.
Zmínili narušování ukrajinské územní celistvosti, Západem neuznanou anexi Krymu, trvající ruské pokusy o vměšování se do demokratických procesu v jiných zemí, podkopávání jejich institucí i nejrůznější kybernetické a hybridní útoky.
