Washington - Usáma bin Ládin se obával brzkého konce Al-Káidy. Starosti mu dělal především fakt, že se spojencům dařilo zlikvidovat řadu zkušených operativců teroristické sítě.
Vyplývá to z dokumentů, jež před rokem zabavilo v jeho pákistánském úkrytu americké komando SEALS.
Jejich zlomek zveřejnilo na webu Centrum pro boj s terorismem, jež spadá pod slavnou vojenskou akademii West Point, napsal server BBC.
Armáda vybrala ke zveřejnění pouhých 17 z více než 6000 dokumentů, které skrývalo bin Ládinovo útočiště v Abbottábádu.
Kdysi nejhledanější muž světa v nich přiznává, že Al-Káidu stíhá "pohroma za pohromou". Kvůli klesající podpoře mezi muslimy prý dokonce zvažoval, že organizaci přejmenuje.
Do poslední chvíle se prý ale nevzdával - stěží proveditelných - plánů na sestřelení letadel současného šéfa CIA Davida Petraeuse (v minulosti velel misi ISAF v Afghánistánu) a amerického prezidenta Baracka Obamy.
Doufal, že kdyby musel do křesla šéfa Bílého domu usednout "zcela nepřipravený" viceprezident Joe Biden, uvrhlo by to Spojené státy do chaosu.
Den, kdy USA zlikvidovaly úhlavního nepřítele:
Obamův nejdůležitější den v úřadu
Zatímco bin Ládin považoval likvidaci Obamy za jednu ze svých priorit, jeho potenciální cíl považuje naopak likvidaci teroristy za nejdůležitější den v úřadu.
V rozhovoru pro televizi NBC řekl, že definitivní rozhodnutí o akci bylo na něm.
"Důvodem, proč jsem byl ochotný učinit rozhodnutí vyslat komando SEAL, aby se pokusilo zajmout anebo zabít bin Ládina, a nezvolil jiné možnosti, byla moje stoprocentní důvěra v toto komando," vysvětlil.
O akci prý v Bílém domě vědělo jen pár lidí. "Pokud by se o akci v tisku objevil byť jen náznak, mohlo to bin Ládina vyplašit," řekl Obama. "Nevěděli jsme, jestli z jeho úkrytu nevedou podzemní chodby, které by mu umožnily uniknout."
