Washington - Američtí váleční zajatci už v roce 1943 viděli masové hroby na místě katyňského masakru a pomocí kódovaných zpráv na sovětský válečný zločin upozornili americkou administrativu. Vyplývá to z dokumentů o katyňském masakru z roku 1940, které odtajnily USA.
Washington ale informaci nezveřejnil, podle historiků oslovených agenturou AP totiž nechtěl riskovat roztržku s tehdejšími sovětskými spojenci.
Podle zveřejněných dokumentů odvedli němečtí vojáci v roce 1943 skupinu britských a amerických vojenských zajatců k masovým hrobům, které objevili na území, jež krátce předtím dobyli na Sovětském svazu. Nacistické Německo chtělo válečné vězně využít, aby svým svědectvím o hrobech přispěli k protisovětské propagandě.
Němci také doufali, že se tak podaří vyvolat rozkol mezi západními spojenci a Sovětským svazem.
Bílý dům cíleně mlčel
Kódovanými zprávami Washington na zločin upozornili vojáci Donald Stewart a John Van Vliet. Ve svých zprávách mimo jiné uvedli, že těla už byla ve značném stadiu rozkladu, a proto nemohlo jít o oběti Němců, kteří území dobyli teprve nedávno.
Podle historických záznamů ale Bílý dům na informace o válečném zločinu nijak nereagoval. Historici se domnívají, že tehdejší americký prezident Franklin Delano Roosevelt nechtěl riskovat roztržku se sovětským diktátorem Josifem Stalinem, který byl spojencem USA proti nacistickému Německu.
Historické dokumenty také ukazují, že Van Vliet po válce napsal dvě zprávy o katyňském masakru. První z roku 1945 záhadně zmizela. Druhá z roku 1950 sloužila zvláštnímu výboru amerického Kongresu k prošetření katyňských událostí.
Výbor v roce 1952 došel k závěru, že není pochyb o sovětské vině za masakr.
Bílý dům se ale ani poté ke katyňským událostem veřejně nevyjadřoval. Teprve po roce 1990, kdy se sovětský prezident Michail Gorbačov Polsku za masakr oficiálně omluvil, začal Washington mluvit o sovětské vině jako o nezpochybnitelné skutečnosti.
V roce 1940 příslušníci sovětské tajné policie NKVD postříleli přes dvacet tisíc zajatců z řad polských elit: armádních důstojníků, politiků a umělců. Byli zastřeleni ranou do týla a naházeni do masových hrobů.
Sovětský svaz dlouhá desetiletí popíral odpovědnost za masakr a jeho představitelé svalovali vinu na nacistické Německo.