S obnovováním statusu utajení u více než 55 000 stran původně odtajněných dokumentů se začalo v roce 1999, kdy Ústřední zpravodajská služba (CIA) a dalších pět zpravodajských agentur vznesly námitky proti uvolnění citlivých informací, které bylo podle nich ukvapené. O zpřístupnění těchto informací rozhodl v roce 1995 prezident Bill Clinton, připomíná deník The New York Times.
Podle deníku byl program opětného utajování urychlen vzápětí poté, co se v roce 2001 dostala k moci první vláda nynějšího prezidenta George Bushe, a zejména po teroristických útocích proti Spojeným státům 11. září téhož roku.
Historik nenalezl dokumenty
Skutečnost, že některé dokumenty jsou stahovány z veřejně přístupných fondů, zaznamenal historik Matthew Aid, který se specializuje na problematiku zpravodajských služeb.
Aid zjistil, že desítky dokumentů, jejichž kopie si v minulosti pořídil, už ve veřejných archivech nejsou, píše list.
Podle stávajících nařízení jsou vládní dokumenty obvykle odtajňovány po 25 letech, pokud ovšem neexistuje nějaký mimořádný zájem, aby zůstaly tajné.
Některé dokumenty opět zveřejněny
Někteří badatelé jsou přesvědčeni, že stažené dokumenty nemohou znamenat pro národní bezpečnost země žádné mimořádné nebezpečí.
V několika případech dokonce zjistili, že opětovně utajený spisový materiál sama vláda nanovo zveřejnila, poznamenává deník.
Opětovné utajování dokumentů považují kritici za součást tendence vyššího utajování, kterou prosazuje Bushova vláda.
Ta na jedné straně tempo utajování zrychlila, zatímco na druhé straně naopak otálí s odtajňováním, a navíc od zpřístupňování některých písemných materiálů ještě odrazuje, konstatuje The New York Times.
