Jak funguje úřad, který může zatopit Babišovi? Unijní žalobce vede lvice z Rumunska

Zahraničí Euractiv.cz, Zahraničí
3. 7. 2021 16:01
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), sídlící v Lucemburku, funguje od začátku června. Jeho úkolem je vyšetřování a trestní stíhání činů, které poškozují nebo ohrožují finanční zájmy EU. Nejméně tucet trestních kauz jen do poloviny června převzal už i z Česka. Mezi nimi i střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) spojený s čerpáním dotací koncernem Agrofert.
Foto: Shutterstock, Aktuálně.cz

Jaké kauzy bude EPPO řešit?

korupce dotační podvody daňové podvody zpronevěra legalizace výnosů z trestné činnosti

Evropská nejvyšší žalobkyně

Historicky prvním evropskou nejvyšší žalobkyní se stala rumunská prokurátorka Laura Codruţa Kövesiová. I přesto, že její vlastní vláda ji podpořit odmítla.

Kövesiová dříve působila coby šéfka rumunské protikorupční prokuratury.

Za pět let ve funkci její úřad obžaloval desítky veřejných činitelů včetně lidí z nejvyšších politických kruhů.

Státy, které se podílejí/nepodílejí na EPPO

Podílejí se na EPPO Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko
Státy, které se na EPPO podílet odmítly Polsko, Maďarsko, Dánsko, Švédsko, Irsko

Jak úřad funguje?

Každý členský stát vyšle do Lucemburku jednoho evropského žalobce, za Českou republiku byl nominován Petr Klement. Evropští žalobci spolu s nejvyšší evropskou žalobkyní tvoří tzv. kolegium. Další úroveň pak tzv. pověření žalobci, kteří již působí jako prokurátoři v jednotlivých státech.

Evropský nejvyšší
žalobce

Kolegium
evropských
žalobců

Petr Klement za Česko

Pověření žalobci působí jako prokurátoři v jednotlivých státech

Kolegium vytváří stálé komory. Každá stálá komora se skládá ze tří evropských žalobců a případy jim jsou přidělovány na základě náhodného systému. Stálé komory pak dohlížejí na práci pověřených evropských žalobců a mohou jim udělovat pokyny.

Evropští pověření žalobci budou dozorovat vyšetřování a trestní stíhání jednotlivých případů, budou také udělovat pokyny policejním orgánům, podávat žaloby a dokazovat vinu obžalovaných před vnitrostátními soudy. Stále komory v Lucemburku na ně budou pouze dohlížet.

Jak úřad vznikl?

1997Objevují se první zmínky o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce v návrhu evropského trestního kodexu, pokus o jeho prosazení ale končí neúspěšně.

2004Vzniká další návrh vytvoření úřadu, ani ten se však nedaří prosadit.

2009V platnost vstupuje Lisabonská smlouva, která dává evropským institucím možnost Úřad evropského veřejného žalobce vytvořit.

2013Evropská komise představuje nový návrh na vytvoření úřadu.

2017Skupina 16 členských států včetně Česka souhlasí s vytvořením úřadu v rámci dobrovolné „posílené spolupráce“.

2017–2020K úřadu se připojují další země, celkem jich je 22.

2018Vzniká výběrová komise, jejímž úkolem je vybrat tři kandidáty na nejvyššího evropského žalobce.

2019Členské státy s Evropským parlamentem vybírají ze tří finalistů nejvyšší evropskou žalobkyni Lauru Kövesiovou.

2020Členské státy vybírají delegované evropské žalobce, kteří budou pro úřad pracovat.

1. června 2021Úřad EPPO začíná fungovat.

14. června 2021Vrchní státní zastupitelství v Praze potvrzuje, že EPPO přebírá případ premiéra Andreje Babiše. Ohlásit trestný čin může úřadu kdokoliv s důvodným podezřením na spáchání trestného činu. Slouží k tomu zvláštní webový formulář.

Řekli o EPPO

„Zvláště Polsko a Maďarsko byly zeměmi, které jsem se hodně snažila přesvědčit, aby se přidaly k EPPO.“ Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová

„Jsme prvním skutečně účinným nástrojem pro ochranu vlády práva v EU. Na našem úspěchu závisí důvěryhodnost unie.“ Šéfka EPPO Laura Kövesiová

„Osobně bych viděl ideální řešení v ještě o kus nezávislejších žalobcích, ale vnímám to jako lepší než nic. Ti místní soudci a policie mohou také snadno najít v žalobcích dobré partnery nenavázané příliš do místních problematických struktur a to vidím jako pozitivní posun.“ Europoslanec Mikuláš Peksa

Fotografie: Profimedia, Shutterstock, Tomáš Škoda, Aktuálně.cz

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 55 minutami

Rath v létě podal ústavní stížnost, soud o ní rozhodne spolu s podnětem Mladého

Bývalý středočeský hejtman za ČSSD David Rath podal v létě ústavní stížnost proti verdiktu v první větvi korupční kauzy. Ústavní soud ji bude řešit společně s podnětem dalšího aktéra téže kauzy, manažera Tomáše Mladého. Konečné rozhodnutí o stížnostech zatím nepadlo, uvedla mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.

Soudcem zpravodajem, který připraví rozhodnutí, bude Vladimír Sládeček. Důvodem pro spojené řízení je věcná souvislost obou podnětů. "Stěžovatelé brojí proti totožným rozhodnutím obecných soudů, která byla vydána v řízení, jehož byli oba účastníky. Na základě tohoto zjištění, z důvodu hospodárnosti a efektivity, Ústavní soud spojil ve výroku uvedené věci ke společnému řízení," stojí v usnesení.

Rozsudek v první větvi korupční kauzy kolem Ratha letos potvrdil Nejvyšší soud, když odmítl všechna dovolání. Odsouzení včetně Ratha v nich vznesli desítky různých námitek, avšak neuspěli. "Trestná činnost spáchaná obviněnými byla činností sofistikovanou, kdy se navenek průběh obou veřejných zakázek jevil jako souladný se zákonem o veřejných zakázkách," rozhodl Nejvyšší soud.

Zdroj: ČTK
Další zprávy