Uprchlíci spěchají kvůli plotu. Zaplnili makedonské nádraží

Martin Novák Martin Novák
17. 8. 2015 14:30
Město Gevgelija na makedonsko-řecké hranici nyní přijímá dva tisíce běženců denně. Starosta chce, aby i tady vznikl plot.
Uprchlíci nastupují v makedonské Gevgeliji do vlaku ve směru na sever k srbské hranici.
Uprchlíci nastupují v makedonské Gevgeliji do vlaku ve směru na sever k srbské hranici. | Foto: Reuters

SkopjeMaďarsko do konce srpna dokončí protiuprchlický plot na srbské hranici. Srbsko a Makedonie se připravují na to, že desetitisíce běženců uvíznou na jejich území.

Starosta makedonského města Gevgelija, které leží na řecké hranici, volá po stavbě plotu už na této hranici.

Do Gevgelije dorazí denně přibližně dva tisíce uprchlíků. Ještě v červenci to bylo "jen" tisíc.

Na nádraží se snaží dostat do vlaků, jedoucích do Srbska. Míst je málo, zájemců hodně. Přibývá tak bitek o sedadla.

Novináři byli před několika dny svědky i toho, že někteří uprchlíci v zoufalství a ze strachu, že nepojedou dál, vytáhli nože.

"Za tento problém nemůže Makedonie ani Gevgelija. Problémem je to, že sem přicházejí z členské země Evropské unie, z Řecka,“ uvedl starosta města Ivan Frangov.

Podle něj by po Maďarsku měly postavit své ploty jak Srbsko, tak Makedonie.

Čekání na vlak v Gevgeliji.
Čekání na vlak v Gevgeliji. | Foto: Reuters

Někteří Makedonci se obávají, že právě v jejich zemi s dvěma miliony obyvatel zůstane po zavření maďarské hranice nejvíce běženců. A že to snad může být i tajný plán Evropské unie. Problémem bude najít na zimu ubytování pro tolik lidí.

Podle makedonského deníku Telegraf vznikne po dostavbě maďarského plotu velký tábor v Gevgeliji, a v Srbsku dokonce tábory až pro 400 tisíc osob.

"Bojím se, že nás čeká humanitární katastrofa. Tisíce lidí budou chtít odejít ze Srbska, ale nepůjde to. Teď je léto a můžeme lidi nechat ve stanech. Ale co budeme dělat s ženami, dětmi a nemocnými, až bude minus dvacet stupňů?" ptá se srbský ministr Aleksandar Vulin, který má na starosti problematiku uprchlíků.

Do Srbska přicházejí tisíce uprchlíků také z Bulharska. To už na své hranici s Tureckem postavilo 33 kilometrů dlouhý plot s ostnatými dráty a nyní ho prodlužuje.

Makedonie na začátku léta začala vydávat uprchlíkům, překračujícím hranici z Řecka, třídenní povolení k pobytu. Nyní už je téměř nekontroluje, nestíhá.

Foto: Aktuálně.cz

Na nádraží v Gevgeliji je jen malá policejní hlídka. Místní prodávají lidem, utíkajícím z válek v Sýrii, Iráku či Afghánistánu, co potřebují. Jídlo, pití, cigarety nebo jim za poplatek dobíjejí mobily.

Nástupiště i prostory před nádražím jsou přeplněné lidmi.

"Musíme spěchat, abychom stihli přejít přes ten plot,", řekl zpravodaji agentury Reuters dvaatřicetiletý Mohamed ze syrského Aleppa.

Před pokladnami jsou neustále dlouhé fronty na jízdenky a kdo se do vlaku nevejde, čeká mnoho hodin na další. Většina uprchlíků se až sem dostala poté, co na své cestě zaplatila tisíce eur či dolarů převaděčům a pašerákům.

Osmnáctiletý Syřan Hikmet popsal novinářům z televize al-Džazíra chaos, který na nádraží panuje. "Pěšky jsme se dostali z Řecka do Makedonie. Na nádraží v Gevgeliji nám ujely dva vlaky. Bylo tam tolik lidí, že jsme se do nich nedostali. Druhý den v pět ráno to bylo znovu šílené, takže jsme se rozdělili. Doufám, že matka se sestrou se dostanou do dalšího vlaku."

Jízda vlakem přes Makedonii je pro běžence nejlevnějším způsobem, jak se přiblížit k Maďarsku a jak se také vyhnout gangům, které na severu Makedonie skupiny uprchlíků přepadávají a okrádají.

Někteří uchazeči o azyl jdou část cesty přes Makedonii po kolejích pěšky, aby se neztratili. Několik skupin smetl vlak, když nestačili uskočit. Stojvůdci už v některých úsecích zpomalují, protože tuší, že tam mohou jít nebo sedět lidé.

Byznysem se stalo v Makedonii prodávání kol běžencům. Za řeckou hranicí si ho zájemci koupí a před srbskou ho nechají tam, kde slezou. Některá kola pak podnikavci vracejí přes celou zemi zpět na jih, kde si je kupují další uprchlíci.

"Touha dostat se do Maďarska, do schengenského prostoru je u běženců tak velká, že jsou schopni riskovat vše, aby se tam dostali," říká Radoš Djurovič, ředitel nevládní organizace Centrum pro ochranu azylantů v Bělehradě.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

Dálnice D11 z Hradce do Jaroměře se autům otevře 17. prosince

Dokončovaný úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře se motoristům otevře 17. prosince. Stát bude 4,1 miliardy korun bez DPH. Jde o největší současnou stavbou na území Královéhradeckého kraje, řekl ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Na úseku u Smiřic se v sobotu konal den otevřených dveří.

"Za necelé tři měsíce po dálnici budou jezdit auta. Diskutujeme dnes s lidmi přípravy silnic. Je to samozřejmě trochu sebeprezentace, ale chceme ukázat, že příprava a stavba dálnice není jednoduchá," řekl Mátl.

Stavba je rozdělena na dva úseky z Hradce Králové do Smiřic a ze Smiřic do Jaroměře. Stavba trasy do Jaroměře začala v dubnu 2019, z Hradce do Smiřic se buduje od února 2019.

"My jsme dokonce zrychlili, stavba se měla otevírat až v příštím roce během průběhu léta, podařilo se nám se zhotovitelem vyjednat zkrácení lhůty o osm měsíců. Příprava dálnice trvá daleko déle, to jsou někdy i desítky let," řekl Mátl. Šest až deset let příprava podle Mátla zabere vždycky.

D11 z Prahy do Hradce Králové a na státní hranici s Polskem začal stát budovat v roce 1978 a od roku 2017 dálnice končí v Hradci Králové. Z plánovaných 154 kilometrů dálnice se jezdí zhruba po 91 km. Stavba z Hradce do Jaroměře navazuje na úsek dálnice z Hradce Králové, měří 22,4 kilometru. Vede podél současné silnice první třídy na Jaroměř a Náchod. Za Jaroměří se napojí na silnici I/37.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
Další zprávy