Providence - Vědomé umírání, obzvláště jeho poslední okamžiky, jsou pravděpodobně nejsložitějšími chvílemi života.
Asi každý by chtěl, aby mu ve chvílích nejistoty a strachu z odchodu na onen svět byl někdo na blízku.
V mnoha případech jsou pacienti na smrtelném loži sami a nemocnice nemají kapacitu na to, aby u každého umírajícího někdo seděl.
Mladý absolvent Univerzity designu na Rhode Islandu Dan Chan přišel s provokativním návrhem. Radí nemocnicím, aby do pokoje umístily jeho Last Moment Robota (LMR - robot poslední chvíle). Ten by měl pacientům do posledního dechu hladit ruku a říkat jim milá slova.
"Ahoj, jsem váš robot posledního okamžiku a jsem tu od toho, abych vám pomohl a provedl vás posledními chvílemi na Zemi," představí se robot a začne pacientovi jemně masírovat ruku.
Proslov bude pokračovat až do posledních chvil. Lékařům a sestrám pak zase LMR poslouží tak, že zaznamená a na vyžádání nahlásí přesný čas smrti.
Lachtan místo dítěte
Jde samozřejmě o nadsázku a Chanův plně funkční prototyp nemá opustit muzeum. Téma, jež tím chtěl mladý umělec otevřít, je ale vážné.
Naráží totiž na citlivou otázku, kam až může terapie roboty a jejich interakce s lidmi zajít. A do jaké míry je žádoucí, aby lidskou intimitu nahrazovaly stroje. O tom, že už nyní lze zajít daleko, svědčí japonský robot Paro - kybernetický terapeutický lachtan.
Stroj je chlupatý, roztomilý a interaktivní, což podle tvůrců plně postačuje k tomu, aby mohl v nemocnicích, léčebnách dlouhodobě nemocných či domovech důchodců nahradit zvířata, která pacientům zpříjemňují život.
Postupem času (Paro se už ale vyrábí několik let) se navíc stal v Japonsku tak populární, že si ho lidé pořizují i místo domácího mazlíčka a v některých případech (viz video níže) dokonce i místo dítěte.
