New York - Na podzim 2008, na sklonku éry amerického prezidenta George W. Bushe, držela jeho administrativa ve věznici v Guantánamu na Kubě přes 250 lidí.
Velkou většinu z nich Američané zatkli a uvěznili už v prvních měsících po teroristickém útoku na USA v září 2001.
Mezi programy, které měly vězně vytrhnout z depresivní monotónnosti věznění, byla vedla kurzů angličtiny nebo výuky geologie i umělecká výchova. Malování nebo jinou výtvarnou činnost si vězni brzy velmi oblíbili.
"Chceme zaměstnat jejich hlavy. Když se něčemu věnují, nechají dozorce na pokoji. A mezi vězni jsou někteří velmi dobří umělci," citoval tehdy, na konci listopadu 2008, floridský deník Miami Herald "kulturního poradce Zaka", tedy arabského Američana, který v Guantánamu pracoval pro americkou armádu.
Teď, o devět let později, se deník Miami Herald k umění, které vytvořili vězni v Guantánamu, vrátil.
Ale k jako kontroverznímu tématu, které znovu připomnělo jizvy, jež v americké společnosti zanechal teroristický útok al-Káidy z 11. září 2001. I pochyby, které má část americké veřejnosti o následné válce USA s terorem, jejíž součástí je i americká základna Guantánamo, kde Pentagon pořád drží 41 vězňů podezřívaných z napojení na islamistické radikály.
Předmětem sporu se stala výstava, kterou v říjnu otevřela John Jay College of Criminal Justice, což je fakulta kriminálních studií na Městské univerzitě v New Yorku.
V éře Donalda Trumpa
Expozice s názvem "Umění z Guantánama: Pocta moři" představuje 36 děl vytvořených bývalými i současnými vězni.
Výstava vzbudila zájem amerických i zahraničních novinářů. A nejen pro pozoruhodné náměty některých děl, kterými jsou například socha Svobody nebo obraz namalovaný podle známé fotky malého uprchlického chlapečka Alana Kurdího, utonulého u tureckých břehů.
Rozruch vzbudil i otevřeně deklarovaný politický kontext výstavy.
Podle kurátorky výstavy Erin Thompsonové má totiž expozice návštěvníkům "pomoci také k tomu, aby si poopravili pohled na vězně v Guantánamu".
"V éře Donalda Trumpa, který říká, že chce Guantánamo znovu rozšířit, dostala výstava nový aktivistický účel. Ukázat, že zadržování bez konce poškozuje vězně i lidi, kteří tam pracují," uvedla Thompsonová pro britský deník The Guardian.
Tento důraz i to, že autoři výstavy nabízejí některá z vystavených děl k prodeji, ale vyvolal odmítavou reakci řady lidí.
Podle odpůrců výstavy by se práce vězňů z Guantánama neměly vůbec veřejně prezentovat.
"Vůbec nerozumím tomu, jak to fakulta mohla dovolit," uvedl pro deník New York Post Michael Burke. Jeho bratr Billy Burke zahynul jako hasič 11. září 2001 na newyorském Ground Zero.
"Kde je slušnost? Kde je důstojnost… Je to popírání, změkčování toho, co se stalo," míní Michael Burke.
Zabaveno Pentagonem
Mediální přestřelka kolem výstavy následně přitáhla pozornost úřadů, konkrétně amerického ministerstva obrany.
Pentagon nakonec podle listu Miami Herald přehodnotil dosavadní praxi, kdy díla vytvořená vězni v Guantánamu mohla opouštět věznici.
Práce z věznice odváželi obhájci zadržených a také Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC).
Jedinou podmínkou byla pečlivá bezpečnostní kontrola, například zda obraz neskrývá za malbou nějaký skrytý vzkaz.
Jinak se ale malby z Guantánama odvážely tak běžně, že v posledních letech věznice pro tento účel vyrobila předtištěný formulář.
Teď se ale Pentagon rozhodl, že "umění vytvořené vězni v Guantánamu je majetkem americké vlády", a přestal vydávat povolení k jeho vývozu z věznice.
Podle obhájkyně Ramzi Kassemové, která zastupuje některé vězně na americké vojenské základně na Kubě, si zadržení navíc už nebudou moct svá díla odvézt s sebou ani po případném propuštění.
"Místo toho prý budou spálena," uvedla Kassemová pro Miami Herald.
Podle mluvčí Pentagonu Ben Sakrissonové se armáda nebude snažit zpětně pátrat po dílech, která už věznici opustila.
"Zůstává ale otázkou, kam šly peníze z jejich prodeje," naznačila mluvčí pro Miami Herald odmítavý postoj Pentagonu k tomu, že by si současní nebo bývalí vězni mohli pracemi z Guantánama přivydělávat.
Malovat se bude dál
Ramzi Kassemová oproti tomu upozorňuje, že dosud nikoho nezajímalo, co se s díly po opuštění Guantánama děje.
Kurátorka newyorské výstavy Erin Thompsonová také doplňuje, že do prodeje míří už jen díla už propuštěných, bývalých vězňů, nikoliv těch, kteří v Guantánamu ještě jsou.
Na webové stránce její výstavy přibyla výzva k podpisu petice na "protest proti nové politice (amerického) ministerstva obrany, která zakazuje přesun umění z Guantánama a podle které má být spáleno to, které tam zůstalo".
"Umělecké kurzy se dále konají každý týden a zadržovaní mají možnost je navštěvovat," uvedla mezitím Anne Leanosová, mluvčí věznice, pro Miami Herald.
A dodala, že na doposud nejúspěšnějším programu vězeňských aktivit v Guantánamu se zatím nic nemění.
