Spory mezi různými nacionalistickými nebo extremistickými poslanci doposud bránily vzniku krajně pravicové politické frakce v Evropském parlamentu. Teď však problémy vyřešil vstup nových zemí - Rumunska a Bulharska.
Za Rumunsko totiž do parlamentu zasedne rovnou pět extrémně pravicových poslanců ze strany Velké Rumunsko, která vystupuje otevřeně proti Romům a Maďarům.
Bulharsko přidá dalšího poslance za stranu Útok, která zase otevřeně vystupuje například proti Turkům nebo Židům.
Když se noví hodí
K vytvoření poslanecké frakce je potřeba nejméně 20 poslanců zvolených v jedné pětině ze sedmadvaceti členských států. Spolu s těmito novými posilami by frakce, která by mohla být vytvořena už příští týden ve Štrasburku, mohla mít právě 20 členů. Až dosud je v Evropském parlamentu sedm poslaneckých klubů.
V SOUVISLOSTECH
Paradoxem je, že aby mohla frakce vzniknout, musí ji podpořit poslanci z nových členských zemí, proti jejichž vstupu však právě ultrapravicoví poslanci Evropského parlamentu tak ostře vystupovali.
Je rovněž jasné, že tito noví ultrapravicoví poslanci budou, stejně jako jejich kolegové ze "starších" unijních zemí, dalšímu rozšířování Unie, například o Turecko, vehementně bránit.
Známé firmy
Uskupení by se mělo jmenovat "Identita, suverenita, transparentnost," uvedl deník EUobserver. Vůdcem by měl být Bruno Gollnisch z nechvalně známé Francouzské národní fronty, kterou proslavil její šéf a kandidát na prezidenta Jean-Marie Le Pen.
Gollnisch čeká na soudní verdikt kvůli zpochybňování holocaustu. Bulhar Dimitar Stojanov zase loni do Evropského parlamentu poslal dopis, v němž napadal maďarského europoslance, který se hlásí k romské menšině.
Šéf Velkého Rumunska Cornelio Vadim Tudor je pro změnu "vyhlášený" svými rasistickými názory. Dá se očekávat, že se k frakci připojí i Ital Luca Romagnoli, Brit Ashley Mote a samozřejmě i extremisté z belgického Vlámského zájmu.
Němci chystají společný plán
Německá ministryně spravedlnosti Brigitte Zypriesová dnes vyzvala k celoevropskému postupu proti pravicovému extremismu. Podle ní by mělo jít o jednu z priorit začínajícího německého předsednictví.
Zypriesová se domnívá, že pravicoví extremisté využívají toho, že v členských zemích Unie platí pro boj s nimi různá pravidla. A to by se nyní mohlo podařit změnit. Itálie, která až dosud stanovení společných pravidel bránila, nyní naznačila, že změnila názor.
