Ukrajina skončila námluvy s NATO. Chce být neutrální

Roman Gazdík
9. 4. 2010 11:00
Prezident Janukovyč rozpustil komisi, která se zabývala integrací do aliančních struktur
Dvoumetrový Janukovyč chce být mostem mezi Evropou a Ruskem
Dvoumetrový Janukovyč chce být mostem mezi Evropou a Ruskem | Foto: Reuters

Kyjev - Dlouhé námluvy mezi Ukrajinou a Severoatlantickou aliancí jsou u konce. Nový ukrajinský prezident Viktor Janukovyč prezidentským dekretem tento týden rozpustil jak komisi, která měla dohlížet na případný vstup země do NATO, tak komisi, jejímž úkolem byla podpora euroatlantické integrace.

Janukovyč sice po svém nástupu zamířil na svou první zahraniční cestu do Bruselu, a nikoli do Moskvy, dal však hned najevo, že o členství Ukrajiny v NATO nestojí. Podle ukrajinských médií dokonce prosazuje návrh zákona, který by znemožnil zemi stát se součástí jakékoliv vojenské aliance.

Vstup do NATO byl dlouhodobou prioritou předchozího prezidenta a Janukovyčova rivala Viktora Juščenka. Ten se snažil vzdálit Rusku a integrovat Ukrajinu do západních struktur včetně Evropské unie.

Samotné NATO však před rokem a půl na summitu v Bukurešti Ukrajině takzvaný Akční plán členství (MAP) nenabídlo. Juščenka sice podpořila administrativa amerického prezidenta George W. Bushe, proti se však postavily evropské země vedené Německem a Francií. Těm vadila nedostatečná podpora členství mezi samotnými Ukrajinci.

Poslední průzkum na toto téma se na Ukrajině uskutečnil v říjnu minulého roku a pro členství se vyslovilo 17 procent dotázaných, proti bylo 53 procent. Odpor vůči Juščenkovu plánu ukazovaly průzkumy provedené v posledních letech konstantně.

Juščenko chtěl do EU i do NATO, ve volbách však získal mizivé procento hlasů
Juščenko chtěl do EU i do NATO, ve volbách však získal mizivé procento hlasů | Foto: Reuters

"Stát se součástí NATO rozhodně není Janukovyčovým cílem," myslí si ředitel výzkumu nezávislého Institutu pro euroatlantickou spolupráci Oleksandr Šuško. „Janukovyčovou politikou je nepohnout se žádným směrem, ale aby se Ukrajina stala jakýmsi mostem mezi východem a západem."

K tomu směřovala Ukrajina po rozpadu Sovětského svazu roku 1991 a postupně se uvolňovala z ruského sevření. Mimo jiné i během doby, kdy byl Janukovyč v letech 2002 až 2004 premiérem pod prezidentem Leonidem Kučmou. Ukrajinci tehdy například poslali 1650 vojáků do Iráku.

Pozdější Juščenkovy námluvy s NATO však výrazně zhoršily ukrajinské vztahy s Moskvou, která po dva roky odmítala poslat do Kyjeva svého velvyslance.

"Ukrajina se odvrací od NATO a napravuje svou zahraniční politiku," řekl McClatchy News Kyril Frolov z moskevského Institutu Společenství nezávislých států. "Směřuje k neutralitě a dalším krokem bude zákon, který to právně ukotví."

Podle odborníků za tím stojí vedle dlouhodobých strategických cílů také pragmatika. Ukrajina je jednou ze zemí, kterou zasáhla celosvětová ekonomická krize vůbec nejtvrději. Její HDP kleslo za minulý rok o 15 procent. Zlepšit tento stav chce Janukovyč pomocí všech, včetně Ruska.


 

Právě se děje

před 1 hodinou

Na východě Ukrajiny byl zastřelen voják, další tři utrpěli zranění

Jeden ukrajinský voják byl zabit a další tři utrpěli zranění při sobotním ostřelování pozic vládních vojsk v Donbasu na východě Ukrajiny "ozbrojenými uskupeními Ruské federace" z minometů a dalších zbraní, uvedl v neděli na své internetové stránce list Ukrajinska pravda s odvoláním na komuniké velení ukrajinské armády. Podle něj "ruská okupační vojska" v sobotu desetkrát porušila příměří, v neděli zatím jednou.

Separatisté v neděli naopak obvinili ukrajinskou armádu, že během uplynulých 24 hodin dvanáctkrát porušila dohodnuté příměří ostřelováním vsí ovládaných povstalci. O případných ztrátách se povstalecká agentura DAN nezmínila.

V pondělí se v Paříži mají poprvé setkat prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj, aby za účasti německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednali o míru v Donbasu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy