Obchodovat s tygry je nezákonné, snahy ochránit tyto kočkovité šelmy ale bojkotuje Čína. Tamní farmy podle odborníků udržují poptávku po produktech z různých částí tygřích těl, které se využívají v čínské medicíně. Navíc jejich farmy umožňují zakrývat pytlačení a prodej zvířat nelegálně odchycených v divočině.
Tygrů ve volné přírodě žije už málo, mnohem více jich je v zajetí. Počet volně žijících zvířat za posledních sto let prudce klesl. Zhruba stotisícová populace se scvrkla na zhruba čtyři tisíce volně žijících tygrů po celém světě.
Naopak tygrů v klecích razantně přibylo. V zoologických zahradách, ale také na nelegálních farmách, které se často za zoo vydávají, dnes najdeme přes 12 500 zvířat.
Podle Světového fondu na ochranu přírody se v dnešní době na tygřích farmách chová sedm až osm tisíc těchto zvířat. Nejvíce jich je v Číně, kde se například kostní moučka využívá v tradiční medicíně.
V jiných zemích fungují nelegální farmy, jedny takové odhalila loni i policie v České republice. V zooparcích u Prahy a Doks provozovaných Ludvíkem Berouskem, který zvířata choval pro cirkusy a film, policisté našli kostní moučku, jež se prodávala ve vietnamské tržnici Sapa v Praze.
Části naporcovaného tygra stojí desítky tisíc dolarů
Globálním centrem obchodu s divokými zvířaty je Laos na jihovýchodě Asie. Tygry tu na farmách chovají v klecích, kde se zvířata narodí a vyrostou, pak se porazí, stáhnou z kůže, rozporcují a jednotlivé části jejich těl se rozprodají za desítky tisíc amerických dolarů.
Kůže se využívá na výrobu koberců, šatů a dekorací, drápy a zuby na šperky a nejrůznější amulety, ostatní části tygřího těla pak slouží jako přípravky tradiční medicíny. Například tygří krev má pomoci posílit lidskou vůli, z tygřího žaludku se vyrábějí přípravky na lepší zažívání, tygří oči údajně pomáhají léčit šedý zákal a zmírňovat epilepsii, genitálie řeší impotenci a léčí tuberkulózu, mozek zase pomáhá zatočit s leností.
Volně žijící tygry indočínské přitom v Laosu už téměř vybili. Tamní lesy obývá jen hrstka těchto kočkovitých šelem. Tygří maso se v Asii prodává jako luxusní lahůdka, kostní moučka se využívá k výrobě speciálního alkoholického likéru.
V roce 2016 laoská vláda zavřela tři tygří farmy, ve kterých žilo v zajetí kolem 700 zvířat. Další, nelegální a skryté, ale dál fungují. Americký deník The Washington Post před nedávnem přinesl příběh známého ochránce zvířat, který po nich pátrá a přináší důkazy. Švýcarský fotograf Karl Ammann sbírá důkazy o hrůzném zacházení s traumatizovanými, nemocnými a v příšerných podmínkách trpícími zvířaty, které celý jejich život drží v klecích.
Today’s #TigerTuesday is brought to you by the @washingtonpost Their article follows counter-trafficking conservationist Karl Ammann’s quest to stop the killing of #tigers in Laos and across #Asia. Read the entire story: https://t.co/iDqXDu0qCy
— PantheraCats (@PantheraCats) August 13, 2019
Obchod s usmrcenými zvířaty ale dál bují. Od roku 2000 do loňska zadržely úřady ve 32 zemích celkem 2359 produktů vyrobených z tygřích těl. "Tato čísla bychom ale měli považovat za holé minimum. Je velmi pravděpodobné, že se nám podaří zachytit jen velmi malé procento z nelegálního obchodu," cituje britský deník The Guardian Kanithu Krishnasamyovou, ředitelku organizace Traffic v jihovýchodní Asii.
Exotičtí mazlíčci
Summit v Ženevě pořádá Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Cites). Zástupci 183 států se snaží přijít na to, jak ochránit ohrožené druhy před pytláky a pašeráky. Tygři tak zdaleka nejsou jediným tématem.
Vůbec nejvíce pašovaným savcem na světě je luskoun. Tento chráněný, šupinatý hmyzožravec se loví pro maso, ale také kvůli šupinám, jež se v tradiční čínské medicíně používají k léčbě mnoha nemocí - od rakoviny až po artritidu.
Luskouni se převážejí zmražení. Na začátku letošního roku zadržely malajsijské úřady na Borneu rekordních 30 tun jejich těl. Luskouni se pašují v takovém množství, že se častěji počítají na celkovou hmotnost spíš než na kusy.
Mnoho zvířat, která chytí pytláci, také končí v domácnostech. Exotickými domácími mazlíčky se stávají žáby, želvy, papoušci a stále častěji i zpěvní ptáci. Na světě se vyskytuje asi šest tisíc druhů těchto ptáků a populace některých z nich rychle klesají. Papoušky a ptáky obecně převážejí pašeráci obzvlášť hrůzným způsobem, kdy živá zvířata nacpou do naříznutých plastových lahví, aby se nemohla hýbat.
